Chicony NB8620C

Pro někoho známá, pro jiného neznámá firma Chicony, která v roce 1993 vydala notebook s modelovým označením NB8620C. Vypadá jako většina strojů z jeho doby, ovšem to hodně zajímavé se ukrývá v jeho útrobách a je přímo jeho srdcem. To mu dodala dnes už ne moc známá společnost Cyrix a pojmenovala kardio názvem Cx486SLC. Je to opravdu kontroverzní procesor, není to žádný klon Intelu, ale vylepšená náhrada za CPU 386 a v tom je ten háček. Může se procesor pojmenovaný 486, zasazený do soketu pro 386, vyrovnat skutečným dravcův v patici 486?

Posledním místem, kde pracoval v letech 1994-1998 byl SPT Telecom a.s. a veškerý přítomný software, i operační systémy, jsou registrovány na ni. Určitě mnozí z vás na tuto společnost jen tak nezapomenou, kdo se chtěl v domácnostech připojit k BBS, později i k Internetu, musel mít jejich telefonní linku a vyslechnout si takový ten originální zvuk s cvrlikáním. Později v roce 2000 byla firma přejmenována na Český Telecom, a.s., tam si už jen ležel a čekal na odpis.

Co je ještě zvláštní, tak je jeho povrch, který připomíná pogumování, ale tohle je takový sametový nástřik příjemný na dotek, navíc je kvalitní a v dobrému stavu ještě dnes. I když uvnitř, kde se nacházela baterie pro provoz mimo síť, je částečná oxidace, tak nic jiného napadeno nebylo, jen povrch obalu. Víko s LCD nemá žádné praskliny, panty jsou tuhé, ale mají menší vůli a drží v jakémkoliv dovoleném úhlu. Nezapomněl jsem stroj proměřit metrem na délku má 30cm a na šířku 21.5cm. Tloušťka se vyšplhala na 5.3cm, to není nic neobvyklého k jeho stáří a váha 2360g, ovšem bez baterie. Dovedu si ale představit, v jakém stavu musela být a tak se nedivím, že tam nebyla.

Klávesnice je anglická, na psaní příjemná, jde vidět na jejím povrchu, že se moc nepoužívala a mačkání není slyšet. Její rozložení je trochu chaotické a já často mačkal jiné klávesy, než jsem chtěl. Je ovšem možné, že toto rozložení si firma držela i u svých dalších modelů, takže pokud jste jí byli věrní, nečekalo Vás příště žádné překvápko. V levém horním rohu nad klávesnicí je krytka, ta se dá samozřejmě oddělat a vložit tam nějaký modul. Na Internetu jsem tam viděl modem, nebo trackball, ovšem je to na levé straně, což je pro praváka trochu smůla.

Celý tento notebook tedy pohání mobilní procesor od firmy Cyrix řada 486SLC na 33MHz, ten mám k sobě pouze 1KB L1 cache, byl vyroben v roce 1992 a k provozu potřebuje napájecí napětí 3.3V. Protože jde o procesor se sníženou spotřebou, nepotřebuje nijak výrazně chladit, vystačí si s pasivní hliníkovou destičkou a teplo jen vypouští do prostoru. Tím je hlučný, jak je hlučný pevný disk a ten je v pohodě. Operační paměť je integrována na základní desce a má velikost 4MB. O zobrazení se stará grafická karta s čipem od firmy Chips & Technologies, přesněji model F65530, ta má k sobě 512KB video paměti, ve své době to byla hodně známá společnost a její čipy nejdete ve spoustě notebooků. LCD je pasivní, má velikost 9.6 palců, k tomu rozlišení 640×480 a 8-bit barev. Jeho obraz se mi líbí, není vůbec vysvícený, je krásně ostrý a jas + kontrast se upravuje pomocí koleček na víku. Pevný disk je od společnosti Seagate model ST9145AG, má velikost 120MB, k jeho připojení není potřeba žádné redukce, ovšem přístup k němu je hodně složitý a musíte rozebrat celý stroj. Základní deska je postavená na chipsetu OAK Technology a je hodně malinká. Konektivita je docela chudá, COM1, LPT1, VGA, koncovka PS/2 a konektor pro dokovací stanici. Disketová mechanika je plně funkční. O zvuk se tu stará PC spíkr, je to hrůza a je to děs 

Notebook byl podroben mým testům v operačním systému MS-DOS 6.20, na kterém jsem pro spouštění programů použil některého ze správce souborů, jako je například M602. Tentokrát jsem nemusel nic instalovat, vše už bylo nahráno a k tomu i Windows 3.1. Pomocí externího pevného disku Commuter – LPT-HDD, který se podle jeho názvu připojuje do LPT , jsem do notebooku nahrál svůj testovací balíček, který jsem si tam vytvořil pro podobné stroje a zažal testovat. Při testování se nevyskytl žádný problém a mašina šlape jako hodinky. Trochu jsem při testovaní, kdy jsem zkoušel výstup VGA pro dělání snímků, zasklil BIOS, kde je položka na aktivaci toho výstupu a tak jsem vše nafotil. Po upravení v položky v BIOSu „Power Up Display“ na CRT, jsem dostal krásný obraz na svoji nahrávací kartu.

Protože je to zatím můj jediný stroj s procesorem Cyrix, tak jsem se zaměřil na něj a je to opravdu zajímavý kousek. Člověk by od něj čekal, že bude soupeřit, jak jeho název napovídá, s CPU 486SX anebo DX. Bohužel jeho název je spíše marketingový tah a výkon tomu vůbec neodpovídá. Můj oblíbený testovací program HWinfo Ver. 4.7.8 říká, že procesor nemá integrovaný koprocesor pro rychlejší výpočty s desetinou čárkou a tak srovnání s 486DX jsem vyloučil. Většinu svých notebooků mám z minulosti otestovaných a k tomu i videa. Není tedy těžké si výsledky projít a udělat si výkonnostní číselné porovnání. První samozřejmě přišel na řadu se stejným názvem procesor Intel 486SX na 33MHz, ten je ovšem jako soupeř v 16-bitových výpočtech s celými čísly o 100% rychlejší a Cyrix překoná i 486SX na 25MHz. Výkon tedy v tomto testu rozhodně jako čtyři osm šestka nepodává, výkon odpovídá něco pod 386DX na 33MHz a nad 386SX na 40MHz.

Situace je však jiná ve 32-bitových výpočtech s celými čísly, tam už procesor Intel 486SX na 33MHz překonává a dostává se na úroveň 486SX na 50MHz. Je tedy zřejmé, odkud tedy pochází název 486 na procesoru Cyrix, já si ovšem nemyslím, že procesor jako celek dosahuje výkonu 486 a utvrzují mě v tom testy VGA benchmark v1.0C + DOOM v1.9. V obou totiž podává špatné výkony, je to samozřejmě trochu ovlivněno i konfigurací sestav a já pro jednoduší porovnání udělal tabulku. Tam se v testu „VGA benchmark v1.0C“ 386-ky motají okolo 10FPS, 486-ky už atakují 20FPS a Cyrix Cx486SLC padá k 386-kám. Je asi pravděpodobné, pokud bude nějaký program těžit z 32-bitových výpočtů, že Cyrix bude na úrovni 486. Nedovedu ale říct, jak si vedly programy v době 1991-1995, kdy byl notebook použitelný a jak byly napsány. Pamatuji si ale hru DOOM na klasickém desktopu AMD 386DX 40MHz s 4MB RAM, bylo to na hranici hratelnosti a zmenšoval jsem dost herní okno. Je to sice už spousta let, ale tohle bych k tomu v pohodě přirovnal, hra se moc pařit nedá a musí se dát posuvník na velikost herního okna na polovinu, viz obrázek.

VÝKON V MS-DOS 6.22

Závěrečný verdikt:

Klady: LCD je sice pasivní, ale obraz je hezký. Dnes určitě zajímavý procesor. Použité materiály zatím drží. Notebook je hlučný, jako je hlučný pevný disk.

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být mnohem lepší. Baterie BIOSu. Složitější přístup k HDD. RAM se asi nedá rozšířit. Označení 486 a sotva se drží 386DX.

Nakonec jsem ještě vyvolal tabulku svých otestovaných desktopových procesorů, na porovnání s těmi co jsou v noteboocích a výsledky pochází z testovacího programu Check It 2.1.

PROCESORY V NOTEBOOCÍCH

PROCESORY Z DESKTOPU