InnovACE HyperBook 300

Výstižné modelové označení HyperBook 300, dostal v roce 1993 notebook od firmy InnovACE. Má však těch popisků na sobě více, zespodu je model 300/80486DX, vedle trackballu má Black & White 310 a tak si těžko vybrat. Mně se líbilo právě to slovo Hyper z důvodů jeho BIOSu, ve kterém jsem našel zajímavou položku a zatím neprozradím jakou. Taky určitě vaše oči zamíří na numerický blok, co je netradičně umístěn pod klávesnicí, začnete ho porovnávat s tím co máte vy a hned zjistíte že něco nesedí. Celkový vzhled tohoto stroje je docela originální, indikační světýlka jdou vidět ať je víko s LCD otevřené a nebo zavřené. To už má bohužel jednu prasklinu, panty jsou však tuhé, možná až moc, proto nemají žádnou vůli a drží v jakémkoliv dovoleném úhlu. Na vině určitě bude použitý materiál, jde o levný plast a taky jeho konstrukce. Když notebook vezmete do rukou, slyšíte vrzající zvuky a celé se to tak divně kroutí. Nezapomněl jsem stroj proměřit metrem, na délku má 29.5cm a na šířku 22.5cm. Tloušťka se vyšplhala na 5.5cm, to není nic neobvyklého k jeho stáří a váha 2840g.

Otevřený a vypnutý

Logo na víku

Procesor Intel i486DX2 50MHz / FSB 25MHz
Čipová sada Symphony
Paměť 8MB
VGA Cirrus Logic CL-GD6205 / 512KB
Harddisk 250MB Toshiba / MK1724FCV
Floppy disk Interní 3.5 / 1.44MB
LCD Pasivní 9.6 / 640×480 64 odstínů šedi
Pcmcia 2x
VGA ex. výstup Ano
Baterie 12V / 2A/Hr.
Klávesnice Česká

Klávesnice je česká, na psaní je příjemná, jde vidět na jejím povrchu, že se moc nepoužívala a mačkání nejde slyšet. Její rozložení není nejhorší, psaní jde jakžtakž, ale některé klávesy jsou dost malé, jako například Enter, Shifty, a Backspace. Kurzory jsou zapuštěné mezi ostatními klávesy, to se mi moc nelíbí a navíc jsou zmenšeny. Potom tu máme numerickou část, která bych řekl, že je nešťastně umístěná pod dlaň. Snaha ji zapustit co nejhlouběji je sice hezká, ale i tak nefunkční, protože když NumLock aktivujete a položíte tam dlaň, tak stejně nějakou klávesu zmáčknete. Můžete se snažit sebe víc, ale dojde k tomu, tím moc nehrozí mít ji zapnutou při psaní a to je velká škoda. Tím to ovšem nekončí, zapuštěný trackball je taky špatné řešení, dá se to používat za asistencí obou rukou, ale pokud chcete použít jen jednu, ukazováček na kuličku, palec na tlačítka, tak to jde dost ztuha a není to moc pohodlné. Dá se ovšem použít prostředníček a na mačkání ukazováček, ale na zmáčknutí pravého tlačítka, musíte prst z kuličky sundat, já tak prsty nepřekřížím a nebo různě lámat ruku.

Z vrchu a rozložení klávesnice

Detail na trackball a numerický blok


 


Celý tento notebook pohání klasický desktopový procesor od firmy Intel řada 486DX2 na 50MHz, který můžete jednoduše vyměnit za silnější, ten mám k sobě pouze 8KB L1 cache, byl vyroben v roce 1992 a k provozu potřebuje napájecí napětí 5V. Ten má nějakých 5W v maximální zátěži, vystačí si s pasivní hliníkovou destičkou, co má docela nízké žebrování a pomocí nich vypouští teplo do prostoru. Tím je hlučný, jak je hlučný pevný disk a ten je v pohodě. Část operační paměti je integrována na základní desce o velikosti 4MB, druhá část má taky velikost 4MB, má  však nestandardní zapojení a dohromady tedy 8MB. O zobrazení se stará grafická karta s čipem od firmy Cirrus Logic přesněji model CL-GD6205, ta má k sobě 512KB video paměti, ve své době to byla hodně známá společnost a její čipy nejdete ve spoustě notebooků. LCD je pasivní, má velikost 9.6 palců, k tomu rozlišení 640×480 a asi 64 odstínů šedi. Jeho obraz není nejhorší, není vůbec vysvícený a jas + kontrast se upravuje pomocí koleček na víku. Pevný disk je od společnosti Toshiba model MK1724FCV, má velikost 250MB, k jeho připojení je potřeba redukce, přístup k němu je velice jednoduchý, jen ho vytáhnete jako když otvíráte šuplík, ale šroubovák potřebujete k tomu, aby jste ho vydolovali z toho šuplíku. Základní deska je postavená na chipsetu Symphony, jen nevím jestli je to opravdu chipset, pokud ano, tak se asi moc nevyskytoval na základních deskách a nebo je to nějaký název BIOSu. Konektivita je standardní, COM1 + COM2, LPT1, VGA, koncovka PS/2 a k tomu i 2x PCMCIADisketová mechanika je plně funkční. O zvuk se tu stará pc spíkr, je to děsný a je to děs ????

Nestandardní paměť RAM o velikosti 4MB

Procesor Intel 486DX2 na 50MHz

Notebook byl podroben mým testům v operačním systému MS-DOS 6.22, na kterém jsem pro spouštění programů použil některého ze správce souborů, jako je například M602. Tentokrát jsem nemusel nic instalovat a systém už na disku byl. Pomocí externího pevného disku Commuter – LPT-HDD, který se podle jeho názvu připojuje do LPT, jsem do notebooku nahrál svůj testovací balíček, který jsem si tam vytvořil pro podobné stroje a zažal testovat. Při testování se nevyskytl žádný problém a mašina šlape jako hodinky. Protože má jen černobílý LCD, taky nemá ani zvukovku, tak jsem tam neinstaloval žádný Windows, ale potrápil jsem ho docela dost svými testy, je to ovšem hlavně stroj na práci a psaní textů.

Pohled na CPU a RAM

Napájecí zdroj a spínač pro nabíjení

Dostáváme se tedy k tomu BIOSu, snad se někdo najde, kdo si pamatuje první desky s CPU Soft BIOSem. Já se s tím poprvé setkal u desek s procesorem Pentium 2 a do té doby jsem všechno nastavoval jumpery. Byla to hlavně dobrá věc pro přetaktování CPU, kdy jste získali zadarmo nějaký ten výkon navíc, ovšem odměna za to byla trochu větší spotřeba a produkce tepla. Něco podobného se nachází i v tomto stroji, kde si prostě můžete nastavit FSB (Front Side Bus) v hodnotách 20, 25, 33 a 40MHz. To možná právě vedlo výrobce k tomu, aby osadit tenhle notebook procesorem 486DX2 na 50MHz, ten má totiž FSB na 25MHz k tomu násobič 2x, takže je možné udělat dva kroky nahoru 33MHz + 40MHz a jeden dolů 20MHz. Pokud dáme FSB dolů, tedy 20*2 – dostaneme 486DX2 na 40MHz, to má smysl, pokud víme že pojedeme na baterii a bude chtít  co nejdelší výdrž. Když dáme FSB o krok nahoru, tedy 33*2 – dostaneme 486DX2 na 66MHz a pokud 40*2 – tak 486DX2 na 80MHz. Všech těchto frekvencí CPU dosahuje a dá se normálně používat. Je možné, že takto byl testován a přímo vybrán výrobcem pro tyhle účely.

Testy
Výsledek
Jednotky
VGA benchmark v1.0C 25.7
FPS
DOOM v1.9 15.8
FPS
QUAKE v1.06 / 320×200 4.9
FPS
PC Player Benchmark / 320×200 6.7
FPS
HWinfo 4.7.8: CPU 16bit s celými čísly 22058
Dhrystones/s
HWinfo 4.7.8: CPU 16bit s plovoucí čárkou 23353
Whetstones/s
HWinfo 4.7.8: CPU 32bit s celými čísly 44
Bodů
HWinfo 4.7.8: HDD čtení z vyrovnávací paměti 1064
KB/s
HWinfo 4.7.8: HDD náhodné čtení 696
KB/s
HWinfo 4.7.8: Přístupová doba HDD 11.2
ms
HWinfo 4.7.8: Otáčky HDD 3811
ot/minutu

 

Tím ovšem moje testy neskončily, protože se dá procesor vyměnit, tak jsem tam dal svůj nejvýkonnější šváb od AMD 486DX4 na 120MHz a normálně v tom jede. Trápil jsem ho tam okolo hodiny, byl sice hodně horký, ale nekousl se. Testoval jsem i nižší takty, ale ty byly hodně podobné jako u Intelu a tak je nemá cenu zveřejňovat. Nakonec jsem tam dal i Cyrix 486DX4 na 100MHz, ten se sice rozjel, ale v systému byl značně nestabilní.

Porovnávací tabulka přetaktování Intel 486DX2/50MHz + AMD 486DX4/120MHz

Procesor Výkon procesoru 16-bit Výkon s plovoucí čárkou Výkon procesoru 32-bit VGA benchmark v1.0C DOOM v1.9.
Intel 486DX2 na 40MHz 17647 / Dhrystones 18917 / Whetstones 35 bodů 20.9 FPS 12.8 FPS
Intel 486DX2 na 50MHz 22058 / Dhrystones 23353 / Whetstones 44 bodů 25.7 FPS 15.8 FPS
Intel 486DX2 na 66MHz 28915 / Dhrystones 31525 / Whetstones 59 bodů 33.3 FPS 19.5 FPS
Intel 486DX2 na 80MHz 33802 / Dhrystones 37807 / Whetstones 69 bodů 37.7 FPS 21.7 FPS
AMD 486DX4 na 120MHz 39087 / Dhrystones 55005 / Whetstones 118 bodů 45.1 FPS 26.8 FPS
40MHz
66MHz
80MHz
120MHz

Závěrečný verdikt:

Klady: Baterie BIOSu a možnost tam nastavení FSB 20, 25, 33 a 40MHz. Přístup k HDD.

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být mnohem lepší. Špatná rozšířitelnost paměti RAM. LCD je černobílé. Použité materiály a konstrukce už hezky vrže.


Clous

www.clous.cz

Stačí kliknout O mně

Čtěte dál

PředchozíDalší

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.