Texas Instruments Extensa 900

Dovedu si představit, když v roce 1996 se Vám do ruky dostal tento notebook od firmy Texas Instruments – model Extensa 900, jak obdivujete jeho štíhlost a lehkost. Aby se takového vzhledu dosáhli, musíte učinit nějaké ty kompromisy, třeba odstranit disketovou mechaniku a k tomu i CD-ROM. Jenže žít tehdy v počítačovém světě bez těch dvou věcí dost dobře nešlo a tak jste k tomuto stroji ještě dostali stejně velkou dokovací stanici. Tím to všechno ovšem nekončí, spojením těch dvou věcí, už notebook není vůbec tenký, naopak, je z něho pořádný tlouštík, co je ale k údivu, že i na něm se podepsali úsporné opatření ve formě šuplíku pro výměnu, kde máte buď FDD a nebo CD-ROM. Já osobně bych už tam čekal oboje i za cenu, že by ta stanice měla být o něco větší a co vlastně získáte jejím napojením.

Samotný notebook tak nějak všechno má, kromě tedy těch mechanik a stanice jen v podstatě přidá další baterii. Zní to podivně, nechápu proč výrobce radši ty mechaniky neudělal jako externí samostatné zařízení a s možností si zapojit oboje. V tomhle řešení totiž nemůžete používat oboje, pokud to potřebujete, budete stroj vypínat a mechaniky přehazovat. Jinak vzhledově stroj vypadá hezky, není nijak opotřebovaný, nemá žádné praskliny, panty co drží víko s LCD jsou tuhé a bez vůle. Měření bylo víc než obvykle, notebook má na délku má 30cm, na šířku 24cm a to stejný má jeho přídavná stanice. Tloušťka samotného stroje je 4cm, váha 2400g, pokud k němu připnete rozšiřující stanici, zvedne se to na 6.5cm a váha na 3390g. Po otevření víka s LCD, se klávesnice ocitne ve výšce 5cm a to už je hodně na práci. 

Život je změna, tak jsem trochu pozměnil uspořádání textu, přeci jen se některé věci pořád opakují a snad to bude více přehlednější.

Procesor: je mobilní Intel Pentium na frekvenci 133MHz, ten mám k sobě 16KB L1 cache + L2 256KB, byl vyroben v roce 1995 a k provozu potřebuje napájecí napětí 2.9V. Díky tomu že je poměrně nízké, vystačí si s pasivní hliníkovou destičkou, která vypouští teplo do prostoru a proti přehřátí je tam pro jistotu malý větráček. Ten se ale za celou dobu vůbec nespustil, to ani po 3 hodinách neustálých dem ze hry Quake 1, kde jsem naměřil maximální teplotu 48.7 stupňů a to zespodu.. Klávesnice měla po celém svém povrchu teplotu mezi 32-39 stupňů a bylo to cítit. Tím je tedy notebook hlučný, jak je hlučný pevný disk a ty jsou celkově tiché.

Grafická karta: Cirrus Logic přesněji model F65550, ta má k sobě 2MB video paměti, ve své době to byla hodně známá společnost a její čipy nejdete ve spoustě notebooků. Žádné 3D funkce od ní nečekejte. LCD je pasivní, má velikost 12.1 palců, k tomu rozlišení 800×600 a 16-bit barev. Jeho obraz je už horší a jas + kontrast se upravuje pomocí tlačítek.

Operační paměť: je integrována na základní desce o velikosti 16MB, další možné rozšíření je pomoci klasického SO-DIMM slotu, max do něj jde dát 64MB a celkem tedy stroj pojme 80MB.

Zvuková karta: pochází od firmy ESS a model ES1878. Umístění reproduktorů je docela nešťastné, protože dlaněmi je budete hodně tlumit.

Pevný disk: tu originální nenajdeme, tak jsem použil testovací od společnosti Toshiba model MK4006MAV, má velikost 4GB, k jeho připojení není potřeba žádné redukce, přístup k němu je velice jednoduchý, odděláte krytku a máte ho hned venku.

Protože LCD je pasivní, není to tedy stroj vhodný na akční hry typu DOOM apod. Zkoušel jsem tam ovšem například Warcraft, Kyrandia a to by mu docela šlo. Jelikož má notebook celkově jednoduchý BIOS, zajímavostí ale je, že se tam dostanete i ze systému pomocí kláves Fn+F1, kde stejně není nastavení pro zvukovou kartu a ani pro LCD. Zvukovka až takový problém není, hrála všude a bez problému. Něco jiného je ale malý obraz na větší obrazovce, kdy její maximální rozlišení je 800×600 a vy tam pustíte 320×240, nebo 640×480. Pokud se to nedokáže přepočítat na maximální rozlišení LCD, obraz je prostě moc malý a mně se to moc nelíbí. Některé stroje mají kombinaci kláves, pokud ji stisknete obraz se zvětší, ale tu jsem žádnou nenašel a další záhada je ovládání hlasitosti. Jakoby notebook měl fungovat výhradně pod operačním systémem Windows 95, kde ovládání každý zná, ale v MS-DOSu jsem na to nepřišel a notebook v něm hraje velice potichu. Jistá možnost je nějaké softwarové řešení, ale to se mi zdá dost komplikované a rozhodně špatné přístupné. 

Dost netradičně jsou umístěny klávesy PageUp a PageDown. Touchpad taky stojí za to, pokus rozhodit tlačítka vlevo a vpravo je srandovní a k tomu nepraktický.

VÝKON V MS-DOS 6.22

VÝKON VE WINDOWS 95

Závěrečný verdikt:

Klady: Baterie BIOSu. Přístup k HDD a RAM, která se dá i jednoduše rozšířit. Použití mobilní CPU.

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být mnohem lepší. LCD je pasivní. Ovládání hlasitosti v MS-DOS. Aspoň disketová mechanika měla být přímo v notebooku. Dok je vlastně jen kvůli mechanikám, porty mají skoro shodně.

BIOS