IPC 7521T

Společnost IPC vypustila v roce 2001 lidový notebook s modelovým označením 7521T. Znáte to, když je prioritou koncová cena, šetří se, kde se dá a to i když v sobě ukrývá rychlý procesor Intel Pentium 3. To dávalo spoustě lidem záruku, že na jejich aplikace bude výkon stačit, tak šli a v obchodním domě si ho koupili. Hrát hry, to já nechci, chci se seznámit s PC, potřebuji přístup na webové stránky, pustit si hudbu, nebo film, upravovat fotky, napsat dopis, něco oskenovat a tisknout. Tohle všechno Vám tento stroj dokázal splnit, pokud jste si tedy přikoupili skener a tiskárnu. Základ toho všeho připomíná firmu Gericom, která na chipsetu SiS 630/730 vyrobila dost podobných strojů a IPC šla v jejích šlépějích.

I zde došlo k tomu, že k tělu notebooku postaveného pro 14.1 palců LCD se použilo 15 palcové a tak je širší než protilehlá strana. I proto má větší rozměry – na délku má 32.5cm, na šířku 27cm, to je díky použitému 15-ti palcovému LCD, takže je víko větší, to začíná mít mikro-prasklinky tam, kde jsou panty, ty však nemají žádnou vůli a perfektně drží svoji polohu. Barevná kombinace tmavě šedé se stříbrnou je zdařile povedená, působí moderním dojmem ještě dnes a k tomu je notebook osázen spoustou konektorů. Trochu škoda tloušťky, která se vyšplhala na 4.5cm, ale váha je v pohodě – 2.8kg.

Klávesnice je německá, na psaní je příjemná, jde vidět na jejím povrchu, že se moc nepoužívala a mačkání nejde slyšet. Příjemné jsou oddělené kurzory, ty jsou sice trochu zmenšeny, ale není to žádná hrůza. Touchpad byl zatěžován více a hlavně levé tlačítko. Zde je i vidět, že plasty budou nejlevnější té doby – mají na sobě nástřik a ten při intenzivnějším používání sleze.

Celý tento notebook tedy pohání procesor od firmy Intel řada Pentium 3 na 1100MHz, ten mám k sobě 32KB L1 cache a L2 256KB. Tohle CPU nese rok výroby 2001, napájecí napětí je 1.75V, jádro má název Coppermine a je vyrobeno procesem 180nm. To nedisponuje žádnými šetřícími funkcemi, což má velmi negativní vliv na hluk, teploty a logicky i na délku provozu na baterie. Operační paměť je rozdělena na dvě části, prvních 128MB je asi integrovaných, druhá je ve standardním slotu SO-DIMM, má taky velikost 128MB a celkem tedy 256MB. 

O zobrazení se stará integrovaná grafická karta, která je v čipu od firmy SiS a má označení 630/730. Toto řešení nemá vlastní videopaměť, ale v BIOSu si nastavíte, kolik si má ukrojit ze základní paměti RAM (256MB) v rozmezí 8MB až 64MB a podporuje DirectX 7. LCD je aktivní,  má velikost oněch 15 palců, k tomu rozlišení 1024×768 a 32 bit barev. Jeho obraz je krásně ostrý a jas se upravuje pomocí tlačítek.. Pevný disk je od společnosti Hitachi model DK23CA-20, má velikost 20GB, k jeho připojení není potřeba žádné redukce, přístup k němu je opravdu jednoduchý, docela neobvyklý a budete potřebovat šroubovák na dva šroubky. Vytáhnete si disketovou mechaniku, otočíte ji a tam ho najdete. Základní deska je vyrobena firmou MTC Corporation a postavená na chipsetu SiS.

O zvukovou kulisu se zde starají dva reproduktory, které jsou ukryté pod klávesnicí, to je dost nepraktické a na 100% si je budete zakrývat dlaněmi. K tomu, aby se reproduktory v nějakém operačním systému rozehrály, je zapotřebí zvukové karty, která je zde SiS 7018 a ta je součástí chipsetu. Baterie se hned po zapojení zdroje začala dobíjet, zdálo se že má i ještě nějakou kapacitu, po nabití a následném odpojení zdroje se ale notebook hned vypnul. Konektivita je standardní, COM1, LPT1, VGA, koncovka PS/2, 2x-USB 1.1 a 2x PCMCIA. Přítomen je i InfraPort na přenos dat s různými zařízeními, jako třeba PDA nebo mobil. Testoval jsem i CD-ROM s DVD + disketovou mechaniku a obě krásně čtou. Notebook obsahuje i síťovou kartu a modem.

Notebook byl podroben mým testům v operačním systému MS-DOS 6.22, na kterém jsem pro spouštění programů použil některého ze správce souborů, jako je například M602. Je to jen tak pro porovnání, abych nepřerušoval šňůru testů, pro tento systém je notebook samozřejmě už nevyhovující a je to způsobeno integrovaností. Snažím se vždy zvolit operační systém, se kterým byl notebook prodaný, pokud tedy byl součástí prodeje a ten tam nahrát. Zde je tedy nahrán Windows Millenium v německém jazyce, ten je originál původní a já s tím tedy nic nedělal. Je tam i spousta programů, různých dokumentů, co vytvořil jejich majitel, jeho fotky a další věci z jeho zaměstnání. Aktivně ho používal v letech 2001, kdy ho koupil a odložil ho v roce 2006. Z mého pohledu je to vždy zajímavé, si takhle přečíst něčí část digitálního života a dává to té elektronické věci trochu duši. Osobně bych ale takhle svůj notebook do světa nepustil a veškeré info tedy zůstává tam kde je.

Procesor má až 40W, takže hned při prvním zapnutí notebooku se zapne i chladící systém, který tvoří jeden větší větrák. Ten se spíná podle teploty procesoru, otáčky řízené nijak nejsou, takže buď je hluk anebo hrobové ticho. Ovšem hrobové ticho je spíš snem, protože i když s notebookem nic neděláte, spouští se chlazení dost často a pokud děláte něco náročnějšího, jede pořád. Na vině je samozřejmě procesor, který je klasický desktopový, protože mobilní byly vždy dražší a výkon téměř totožný. Zde však byla nejdůležitější co nejnižší cena, proto je vše integrované a 3D grafický výkon tragický. Jako vždy jsem pomocí teploměru proskenoval celý stroj, našel nejteplejší plochy, kdy jsem po 3 hodinách neustálých dem ze hry Quake 1 naměřil maximální teplotu 46 stupňů a to zespodu.. Klávesnice měla po celém svém povrchu teplotu mezi 33-39 stupňů a bylo to cítit . Chladící systém tedy stíhá i klasický procesor v pohodě uchladit a cena je tedy hluk.

VÝKON V MS-DOS 6.22

VÝKON VE WINDOWS ME

Závěrečný verdikt:

Klady: LCD je aktivní a ostré. S-video výstup na TV pro sledování filmů. Přístup k pevnému disku. Snadná výměna procesoru a údržba jeho chlazení.

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být mnohem lepší. Baterie BIOSu nenalezena. Aktivní chlazení. Složitější přístup k paměti RAM. Grafický výkon.

BIOS