Sony Vaio PCG-GRT815E

Abych řekl pravdu, notebook Sony Vaio PCG-GRT815E je pro mě trochu zklamáním, jelikož jeho vnitřní konstrukce se mi moc nelíbí. Také na štítku už je uvedeno, že byl vyroben v Číně a nikoliv v Japonsku. Rok 2003 byl pro Intel zvláštní, protože zákazníky lákal na vysoké frekvence a právě ty rapidně zvyšovaly spotřebu až k 60 Wattům. Náhle se však objevilo Intel Pentium M, které mělo proti Pentium 4 poloviční frekvenci, ale dokázalo mít podobný výkon se spotřebou okolo 25 Wattů.

_Procesor

V roce 2003 firma Sony vsadila na desktopový procesor Intel Pentium 4 s frekvencí 2,8 GHz a jádrem, jehož kódové označení je Northwood. Toto jádro disponuje 20 KB L1 + 512 KB L2 cache + 512 KB L2 cache a nastavené pracovní napětí bylo až do 1,55 voltu. Při jeho intenzivním maximálním dlouhodobém zatížení by měl mít procesor spotřebu okolo 68 wattů, takže zde je sice menší chlazení, ale k tomu dva hlučnější ventilátory. Když se podíváte na fotografii, jeden z těchto chladičů je jakoby vnitřní a nemá odkud nasávat venkovní vzduch. Navíc hned vedle procesoru je grafická karta, která není chlazena nijak a spíše je ještě ohřívána horkým vzduchem z toho vnitřního ventilátoru. A to je právě to, co se mi na tomto notebooku nelíbí.

_{Grafika je 3D}

Všeobecně první grafické karty nVIDIA GeForce FX nebyly moc dobře přijaty zákazníky. To bylo způsobeno tím, že v té době podporovaly moderní grafické technologie „DirectX 9.0a“, ale na to, aby je dokázaly rozhýbat, jim scházel dostatečný výkon. Někdy se ale musí začít, a tak ti, kteří vlastnili například GeForce4 4200 Ti, pátou řadu vynechali.

V tomto stroji tedy najdeme GeForce FX Go5600, která disponuje 64 MB vlastní video paměti typu DDR, a ta je napojena na sběrnici o šířce 128 bitů. Veškerá komunikace probíhá po sběrnici AGP s rychlostí 8x. Výstup z grafiky se zobrazuje na lesklém LCD, které má velikost 15.1 palců a rozlišení 1024×768 s 32bitovou barevnou hloubkou. Obraz na něm je ještě dnes krásný a plný jasu. Panty víka jsou pevné a drží v jakékoliv poloze.

_{Dráhy RAM}

Operační paměť má velikost 512 MB, což je dostačující pro běh Windows XP, který byl k tomuto notebooku dodáván. Lze ji ovšem jednoduše rozšířit, protože jsou k dispozici dva sloty mikro SO-DIMM, které jsou lehce přístupné a nacházejí se pod krytkou na spodní straně notebooku. Avšak je třeba poznamenat, že v daném stavu krytka chybí. Předpokládám tedy, že může být osazen ve dvou modulech o velikosti 512 MB, jejichž součtem se dostáváme na maximální hodnotu 1 GB. Co se týče propustnosti, hodnoty jsou na skvělé úrovni, s rychlosti čtení 1943 MB/s a zápisu 723 MB/s. To je dáno použitím čipsetu od SiS, který kvalitou a výkonem nezaostával za produkty od společnosti Intel. Navíc jeho použití pomohlo udržet cenu notebooku na přijatelnější úrovni.

_Zkušenost

U tohoto notebooku se mi nepodařilo rozchodit všechny jeho ovládací prvky, jelikož to vyžaduje ovladače, které už jsem na internetu nenašel. Klávesnice není žádný zázrak, kurzory jsou do ní zapuštěné a klávesy nahoru + dolů jsou zúžené, což způsobuje občasné trefení vedle. Zvuk je spíše slabší, ale hraje docela nahlas. To však není překvapivé, protože při náročném použití, zejména ve hrách, začne být chlazení docela slyšet, a tak je lepší si raději dát volume doprava. Dokonce i baterie má ještě nějakou výdrž, při spuštěném 3D Marku 2000 vydržela notebook napájet necelých 30 minut.

_Srovnání

Na porovnání jsem vybral 3D Mark 2001, který v rozlišení 1024×768 zvládá na pohodu a díky podpoře DirectX 8 + 8.1 umí i test „Nature“ s hodnotou 51.5 FPS. Jak jsem uvedl v popisu, umí i DirectX 9, který vyžaduje 3D Mark 2003, ale na něj prostě nemá dostatek výkonu. Grafika GeForce FX Go 5600 byla hlavní konkurencí podle tabulky proti ATi Mobility Radeon 9600, se kterým držela v pohodě krok, ale v testu 3D Mark 2003 se již lépe dařilo ATi.

V AIDA64 a testu ‘CPU Queen’ nebude Pentium 4 s nízkými takty nikdy vynikat, jelikož využíval mikroarchitekturu NetBurst. Tato architektura byla navržena pro vysoké takty procesoru, což 2,8 GHz už docela jsou. Tím pádem dohnal modernější (2005) mobilní AMD Turion 64 ML-30 s frekvencí 1,6 GHz, ale ze stejného roku Intel Pentium M na 1,7 GHz mu ještě pěkný kus schází.

Spolupráce CPU a RAM odpovídá výkonu Pentium 4 na 2.8 GHz, ale opět Pentium M na 1.7 GHz má drtivý náskok. Co měl Intel vždy procesorech dobré, bylo FPU, a tak bez problémů drží na horních příčkách. V CPU-Z, pokud jde o výkon na jedno jádro, opět nepřekonal Intel Pentium M 1.7 GHz. I když to není dvoujádrový procesor, tak opět nedokázal porazil Pentium 4-M na 1.7 GHz.