IBM ThinkPad 390X (LCD15)

Starý mamutí notebook od IBM s modelovým označením ThinkPad 390X (typ 2626) je ukázka toho, jak nevyužít potenciál značkového stroje a je to škoda. Přitom kdyby se použila nějaká lepší 3D grafická karta, jako například ATI Rage Mobility AGP, byl by tento stroj určitě zajímavější a měl by univerzálnější použití. Takhle se jen vydal cestou do kanceláří, kde určitě zastal spoustu práce, jenže se tím zúžila cílová skupina potencionálních zájemců a hráči utřeli nos. Kdyby nebyl tak velký a neobsahoval výkonný hardware, tak bych asi o tom tak nepsal, protože spousta notebooků té doby, je tak nějak, co se týče nainstalovaných součástek hodně podobná, ale tady je veliké LCD 15.1 palců, které by se hráčům líbilo. Samozřejmě je i vynikající na onu agendu, však vždy platilo, čím větší obrazovka, tím líp a rozlišení jakbysmet. Že je to spíše stroj na stůl, dokazuje jeho váha, která je 3565 gramů a něco takového už se pronese. 

Hlavním materiálem celé konstrukce je plast, jeho kvalita už je bohužel horší, panty nejsou zasunuty do žádného kovového protějšku, vše drží plast, ten pomalu stářím praská a tím dodělává. Navíc je víko velké, určitě i těžké a to samozřejmě taky něco málo udělá. Ta váha ale není určitě příčina, protože přijdou další stroje od IBM i s menším LCD, ale se stejnou bolístkou. Klávesnice nese trochu stopy jeho využívání, ale není to nic hrozného, co je ale divné, že zespodu je napsáno US, klávesnice na sobě však má diakritiku a ta je samozřejmě originál. Nakonec ještě jeho rozměry, které jsou na délku 330 mm, na šířku 270 mm a výšku má 50 mm. Pokud se chcete podívat na obrázky z testu, stačí kliknout ZDE.

Z prvních dvou odstavců vyplývá, že tenhle stroj je hlavně výjimečný svým velkým LCD. Jak to tak ale bývá u velkých firem, co vyráběly notebooky ve velkém, má tenhle jedinec i své sourozence, kteří mají první procesory svého druhu a jsou jimi:

Procesor: je zde hlavním tahounem výkonu všeho a je od firmy Intel. Nese název Pentium 2 Mobile na frekvenci 400MHz, má kódové označení Dixon, který obsahuje 32KB L1 a 256KB L2 cache. Tím, že je použita mobilní patice MMC-2, je možná výměna za lepší a důkazem je toho jiný IBM ThinkPad 390X. Jeho pracovní napětí je 1.6V, navíc to byly dobré procesory, na svoji dobu výkonné s malou spotřebu, takže jim stačil i menší pasivní chladič a k tomu malý ventilátor. Pasivní část chladiče je přes celou klávesnici, je samozřejmě pod ní, takže i teplo se do ní přenáší a  zároveň chladič zabraňuje jejímu prohýbání. I větráček, který jede neustále, má svoje otáčky konstantní, nejsou však vysoké, takže není moc hlučný a jen z kapsy vysává horký vzduch. Určitě by ale bylo lepší, kdyby se spínal na základě teploty, protože je takto hlučný, i když se nic nedělá a to je škoda.

Grafická karta: je největší slabinou tohoto stroje a je od firmy NeoMagic model MagicMedia 256AV, která je připojená pomocí AGP sběrnice. Má k dispozici paměť o velikosti 2.5MB a není to žádný 3D akcelerátor. Výstup z grafiky jde do LCD, které má velikost 15.1 palců a k tomu maximální rozlišení 1024×768 a 24-bit barev. Bude to tedy jedno z prvních tak velkých LCD, protože potom už většina uměla zobrazit 32-bit barev, i tak je ale jeho obraz hezký a krásně ostrý. Panty víka jsou tuhé, nemají žádnou vůli a drží v jakékoliv poloze.

Operační paměť: má velikost 64MB. Dá se ovšem jednoduše rozšířit, protože jsou tu k dispozici dva sloty micro so-dimm, které jsou lehce přístupné. Předpokládám tedy, že může být osazen ve dvou modulech o 128MB, takže součtem se dostáváme maximálně 256MB. Teď je instalován jen jeden modul a je plně dostačující pro běh Windows 98. Co se týče propustnosti, tak hodnoty jsou na dobré úrovni a v číslech při čtení=454MB/s + zápis=125MB/s. Je to dáno tím, že je použit čipset Intel 82440BX/ZX, který je legendární ve smyslu povedený a spolehlivý. Byly jich vyrobeny miliony a dnes to určitě není žádná zajímavost.

Zvuková karta: je od firmy ESS model AudioDrive ES1946S Solo-1E a ta je připojená přes PCI sběrnici. Co se týče reproduktorů, ty jsou umístěny v horních rozích na přední hraně stroje, hrají středně nahlas a schází nejvíc basy. Regulovat jejich hlasitost je uživatelsky jednoduché, protože se to provádí pomocí potenciometru, což je rychlé a pohodlné.

Pevný disk: zde žádný nebyl, proto jsem použil testovací od firmy IBM model IC25N030ATCS04-0, jeho plotny se otáčí rychlostí 4200 ot/s a má obřích 30GB. K jeho připojení není potřeba žádná redukce.

VÝKONNOSTNÍ TESTY VE WINDOWS

Instalaci operačního systému Windows 98 jsem dělal někdy v roce 2013, na notebooku IBM ThinkPad 390X, ale s trochu jinou konfigurací a očividně se provedla bez jakýchkoliv problému. Stroj jede svižně, dokonce se začala nabíjet i baterie, jakmile měla 100%, vytáhl jsem konektor od zdroje a spustil hru Quake 1. Jas LCD jsem dal na polovinu a po 55 minutách se stroj vypnul. Jako vždy mi nesedí trackpoint, se kterým se mi ten kurzor dost nepřesně ovládá a snad je to jen o zvyku. Taky z mé vlastní zkušenosti byly dost poruchové a to oproti klasickému touchpadu.

VÝKON V MS-DOS 6.22

Závěrečný verdikt

Klady: Použití mobilního procesoru a taky možná výměna ještě za lepší. Jednoduché rozšíření RAM. Přístup k pevnému disku. Dobré a velké LCD. Baterie BIOSu. Rozložení klávesnice je z těch lepších. 

Zápory: Absence 3D grafické karty. Plast se rozpadá.