IBM ThinkPad 390

Je to taková trilogie, kde hrají hlavní roli notebooky od firmy IBM s modelovým označením ThinkPad 390(X) a zde bude řeč o 390 bez X. Než ale začnu, musím napsat, že každý má něco, co ho činí zajímavým, i když jsou skoro stejné. Protože je těžší a těžší napsat o nějakém notebooku, čím je zvláštní, většinou taky není ničím ojedinělý a zde je procesor z řady Intel Pentium 2 Mobile. Hned jak si přečtete slova o jeho názvu, napadne vás, však je to obyčejný procesor a ve své podstatě máte pravdu. Zapomněl jsem ovšem napsat, jakou má frekvenci, tak to napravím – jde o 233MHz. Že je to frekvence taky obyčejná, ano, opět máte pravdu, ale je to první procesor, který odstartoval řadu Intel Pentium 2. Lidi jsou rádi, že mají první kus z řady a taky ten poslední. Zamyslel jsem se, čím by to mohlo být, že první i poslední mají větší význam, než co je mezi tím a vyšlo mi toto… Spousta lidí nekupuje hned, co je nové, taky výkonnější a navíc bývá jako novinka drahé. Dále tento procesor pochází z hektické doby, kdy ještě s ním existovaly procesory Intel Pentium MMX Mobile 233 nebo 266MHz, což byl jeho předchůdce a ty byly rozhodně levnější. Než se ale na trhu Pentium 2 na 233MHz trochu zabydlelo, vychází co nevidět jeho silnější bratři. Podle čísla: PMD23305002AB se jedná podle Internetu o procesor, který nemá instrukce MMX, ale program WCPUID i AIDA sadu MMX detekovaly a já myslím, že tam jsou. U těch procesorů, co vyšly jako posledních, je to podobné. Než se jich prodá větší množství, jsou dřív nahrazeny, buď konkurencí anebo novou výkonnější řadou. 

Hlavním materiálem celé konstrukce je plast, jeho kvalita už je bohužel horší, panty nejsou zasunuty do žádného kovového protějšku, vše drží plast, který pomalu stářím praská, tím dodělává a je to vidět na fotkách. Říkalo se, že IBM je kvalita a tady to trochu pokulhává. On má navíc těch bolístek po celém těle víc, zřejmě byl hodně přenášen, nebo nevím, jak si vysvětlit tolik prasklin. Klávesnice nese trochu stopy jeho využívání, ale není to nic hrozného. Nakonec ještě jeho rozměry, které jsou na délku 315 mm, na šířku 255 mm, výšku má 50 mm a váha je 3105 gramů. Pokud se chcete podívat na obrázky z testu, stačí kliknout ZDE.

Z prvního odstavce vyplývá, že tento stroj je výjimečný hlavně svým procesorem, který je prvním Intel Pentium 2. Jak to tak ale bývá u velkých firem, co vyráběly notebooky ve velkém, má tenhle jedinec i své sourozence a stačí kliknou na obrázek:

Procesor: je zde hlavním tahounem výkonu všeho a je od firmy Intel. Nese název Pentium 2 Mobile na frekvenci 233MHz, má kódové označení Tonga, který obsahuje 32KB L1 a 512KB L2 cache. Tím, že je použita mobilní patice MMC-1, je možná výměna za lepší. Jeho pracovní napětí je 1.6V, navíc to byly dobré procesory, na svoji dobu výkonné, hlavně v 32-bitových programech s malou spotřebu, takže jim stačil i menší pasivní chladič a k tomu malý ventilátor. Pasivní část chladiče je přes celou klávesnici, je samozřejmě pod ní, takže i teplo se do ní přenáší a  zároveň chladič zabraňuje jejímu prohýbání. I větráček, který jede neustále, má svoje otáčky konstantní, nejsou však vysoké, takže není moc hlučný a jen z kapsy vysává horký vzduch. Určitě by ale bylo lepší, kdyby se spínal na základě teploty, protože je takto hlučný, i když se nic nedělá a to je škoda.

Grafická karta: je největší slabinou tohoto stroje a je od firmy NeoMagic model MagicMedia 256AV, která je připojená pomocí AGP sběrnice. Má k dispozici paměť o velikosti 2.5MB a není to žádný 3D akcelerátor. Výstup z grafiky jde do LCD, které má velikost 12.1 palců a k tomu maximální rozlišení 800×600 a 24-bit barev. Jeho obraz je hezký a krásně ostrý. Panty víka jsou tuhé, nemají žádnou vůli a drží v jakékoliv poloze.

Operační paměť: má velikost 64MB. Dá se ovšem jednoduše rozšířit, protože jsou tu k dispozici dva sloty micro so-dimm, které jsou lehce přístupné. Předpokládám tedy, že může být osazen ve dvou modulech o 128MB, takže součtem se dostáváme maximálně na 256MB. Teď je instalován jen jeden modul a je plně dostačující pro běh Windows 98. Co se týče propustnosti, tak hodnoty jsou na dobré úrovni a v číslech při čtení=242MB/s + zápis=121MB/s. Je to dáno tím, že je použit čipset Intel 82440BX/ZX, který je legendární ve smyslu povedený a spolehlivý. Byly jich vyrobeny miliony a dnes to určitě není žádná zajímavost.

Zvuková karta: vyrobena firmou NeoMagic model MagicMedia 256AV, připojená přes PCI sběrnici a pro mě naprosto neznámá zvuková karta. Co se týče reproduktorů, ty jsou umístěny ve víku s LCD a hrají středně nahlas a schází hodně basy. Co je ale pozitivní, že má zvuková karta přímo podporu v BIOSu, tam se dá nastavit, co je potřeba pro hraní v operačním systému MS-DOS a funguje to relativně dobře v novějších hrách. Regulovat jejich hlasitost je uživatelsky jednoduché, protože se to provádí pomocí potenciometru, což je rychlé a pohodlné.

Pevný disk: zde žádný nebyl, proto jsem použil testovací od firmy IBM model IC25N030ATCS04-0, jeho plotny se otáčí rychlostí 4200 ot/s a má obřích 30GB. K jeho připojení je potřeba redukce.

VÝKONNOSTNÍ TESTY VE WINDOWS

Instalaci operačního systému Windows 98 jsem dělal někdy v roce 2013 a očividně se provedla bez jakýchkoliv problému. Stroj jede svižně a stabilně. Líbí se mi ovládání jasu na LCD, které je řešeno posuvným potenciometrem, je to rychlé a pohodné. Jako vždy mi nesedí trackpoint, se kterým se mi ten kurzor dost nepřesně ovládá a snad je to jen o zvyku. Taky z mé vlastní zkušenosti byly dost poruchové a to oproti klasickému touchpadu.

VÝKON V MS-DOS 6.22

Závěrečný verdikt

Klady: Použití prvního mobilního procesoru Pentium 2 a taky možná výměna ještě za lepší. Jednoduché rozšíření RAM. Přístup k pevnému disku. Dobré LCD. Baterie BIOSu. Rozložení klávesnice je z těch lepších. 

Zápory: Absence 3D grafické karty. Plasty už to mají pomalu za sebou.