Dell Latitude XP 450C

Tentokrát notebook DELL Latitude XP 450C, už opravdu vypadá jako 486 a proč by tak vlastně neměl vypadat? Nejde totiž o něj, ale jeho následovníky Dell Latitude XPi P100SD a Dell Latitude XPi P133ST. V té době si už málokdo troufl prodávat notebooky s procesorem Intel Pentium a k nim trackball. Přesto firmě DELL tento notebook posloužil i pro prodej mladší generace a očividně je někdo koupil. Většinou bylo zvykem, že stejný vzhled stroje mohl existovat i s jinou konfigurací. Dejme tomu, že něco vyšlo s procesorem Pentium 100MHz, tak proč by to ve stejném obalu nemohlo vyjít i s procesorem na 150MHz. V té době se vývoj jako celek hodně zrychlil, každý rok se výkon navyšoval a sním i produkce tepla z procesorů. Tím bylo potřeba i zlepšit chlazení, dělat vnitřní úpravy, ovšem většina výrobců se rozhodla rovnou pro nové šasi a modernizovat vzhled. Ten přeci taky dost prodává, kdo by chtěl mít něco ošklivého i když relativně s výkonným hardwarem a DELL do toho šel. Rozměry nejsou nijak tragické, spíš je to malý roztomilý stroj, na délku má 28cm a na šířku 22.5cm. Tloušťka se vyšplhala na 5.5cm, to není nic neobvyklého k jeho stáří a váha je krásných 2637g.

Procesor: na ten jsem se snažil dostat, jenže je otočený směrem dolů a já věřím že je integrovaný. Je to tedy Intel 486DX2 na frekvenci 50MHz a ten mám k sobě 8KB L1. Tento procesor nepotřeboval žádné extra chlazení, většinou mu stačil nějaký kousek hliníku a ten teplo vypouštěl do prostoru. Tím je tedy hlučný, jak je hlučný pevný disk a ty byly v provedení 2.5 palce většinou skoro neslyšitelné. 

Grafická karta: Western Digital model WD 90C24, čip má k sobě 1MB paměti a žádné 3D funkce od ní nečekejte. LCD je pasivní, má velikost 9.6 palců, k tomu rozlišení 640×480 a 256 barev. Jeho obraz je už horší a jas + kontrast se upravuje pomocí tlačítek. Na hry to rozhodně moc není, spíš psaní textu a nebo jeho čtení.

Operační paměť: je integrována na základní desce o velikosti 4MB, další možné rozšíření je pomocí klasických dvou slotů mikro SO-DIMM a přístup je k nim velmi jednoduchý. 

Zvuková karta: k velké škodě schází a veškeré zvukové projevy jsou přes PC spíkr.

Pevný disk: dodala společnost Seagate model ST9385AG, ten má velikost 341MB, k jeho připojení je potřeba redukce, přístup k němu je velice jednoduchý, vysunete šuplík a máte ho venku.

MS-DOS: je verze 6.22. Instalace i testování bylo zcela bez problému.

Windows 95:  jsem na něm v minulosti zkoušel, ovšem paměti má notebook málo, pomalost nepočítám, přesto instalace i běh tohoto operačního systému byly zcela bezproblémové a určitě by mu víc slušel Windows 3.11.

Kus je to zachovalý, ale už mu schází jedna nožička na pozvednutí, která taky z části drží víko LCD, nefunguje trackball, ten má i prasklou kuličku se kterou ovládáte kurzor, k tomu je ulomený háček na víku a ten má zabránit nechtěnému otevření. Spodní gumičky proti skluzu lepí, taky mi pěkně zašpinily stůl, navíc při focení jsem ho musel podkládat papírem a tím ochránit plátno na focení. 

VÝKON V MS-DOS 6.22

Závěrečný verdikt:

Klady: Přístup k HDD + RAM a oboje se dá i jednoduše rozšířit.

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být mnohem lepší. Baterie BIOSu. LCD je pasivní.

BIOS