MS-DOS

Když vyšel první MS-DOS, tak se mu říkalo PC-DOS 1.0 a zrodil se v roce 1981 k počítači IBM PC-XT. Další verze 1.1, se už říkalo různě, byly totiž prodávány jako OEM a firmy na výrobu počítačů si první písmena upravovala a můžete najít názvy PC-DOS, MS-DOS, Z-DOS, ale většinou se používalo MS-DOS. Takovým průlomovým MS-DOSem se stala verze 3 z roku 1984, která začala podporovat harddisk a disketovou mechaniku 5.25 s kapacitou 1.2MB. Další verze pořád ještě s číslem 3.3 vyšla světe div se až v roce 1987, zlepšením byla podpora větších pevných disků a nově podpora disketové mechaniky 3.5 s kapacitou 1.44MB. Tenhle verze systému z roku 1987, začíná být hodně rozšířená a používána a i když tomu tak bylo, zatím se mně ji nepovedlo sehnat. V roce 1988 vychází nejhorší MS-DOS 4, který má podporu pevných disků 2GB, systém je dost nestabilní, kvůli přístupu ho horní paměti nad 640kB, proto ještě tento rok vychází verze 4.01, a částečně vše napravuje. Největší problémem je paměť a práce s ní. V roce 1988, už má hodně počítačů paměť 1MB, nebo víc a MS-DOS stále podporuje max 640kB. Těchto všech problémů se MS-DOS zbaví v roce 1991 ve verzi 5.0. Verze 6 z roku 1993, přináší trochu více místa na pevném disku a to pomocí komprese. To sice udělá víc místa, ale taky to zpomaluje celý systém, tím že data se musí zkomprimovat a při jejich použití zase rozbalit. Ještě v ten stejný rok vychází verze 6.2, aby kompresi odstranil, zároveň je to verze, která byla na trhu nejkratší čas jen 3 měsíce, tak by teoreticky měla být nejvzácnější z novějších verzí. Poslední verze vychází, která se prodávala jako samostatný operační systém, byla v roce 1994 s značením 6.22 a přítomna je opět i komprese disků. Celková časová doba MS-DOSu a jeho vývoje je 13 let. Za tu dobu byl většinou hodně pozadu za samotným hardwarem. Jako každý operační systém si prošel klasickým vývojem, kdy novější verze odstraňovala neduhy té předchozí a přidávala něco nového + podporu novějšího hardwaru. I dnes, pokud bude použit klasický BIOS, by měl například originál MS-DOS 6.22 na Vašem PC v pohodě běžet.

 

  MS-DOS 4.01 pro DTK + diskety Microsoft   MS-DOS 5 UpGrade   MS-DOS 5 ACBEL  
       
  MS-DOS 6.2 OEM          
           
  Nejrozšířenější verze MS-DOS 6.22   Video s instalací MS-DOS 6.22 + komentář  
     

Já a MS-DOS: můj první MS-DOS byl ve verzi 5. Ten se ohříval v PC do roku 1994, potom byl nahrazen verzí 6.2 a později na 6.22. Byla to doba, kdy počítače PC v domácnostech skoro vůbec nebyly. Z pohledu té doby, starší generace počítač nepotřebovala (pokud to nebylo na práci), pro tu mladší (nevydělávající děti), to byla ještě dost drahá hračka a aby jim to rodiče koupili. Potom tu byl věk 20-35let, nadšenci do PC, co ho používali jako pracovní stroj a k tomu hraní her. Proč o tom píšu, protože můj případ je, že počítače jsou jen hračky a je tomu tak do dnes. Tím je můj pohled na operační systémy trochu omezen 😀

Když jsem se s PC obecně seznamoval, tím i s MS-DOSem, bál jsem se pomalu cokoliv zmáčknout a laborování bylo hodně pozvolné. Postupem času jsem zjistil, že pokud má člověk instalační diskety MS-DOSu, nemusí se až tak bát. Jak se mně povedlo jednou instalační proces úspěšně MS-DOSu na pevný disk aplikovat, byl pocit u počítače hned méně stresující. Jak jsem se ve světě PC rozkoukal, začal přísun všelijakých her a u hodně z nich se začala objevovat hláška „program potřebuje na spuštění více operační paměti“ a to byla trochu záhada. Já měl v PC 2MB, hra byla veliká například 1.5MB a přesto měla málo paměti i když by se celá vlezla do mé paměti. Začalo tedy zkoumání proč tomu tak je…. Záhadu jsem časem rozlouskl, stačilo pochopit, že počítač pracuje hlavně se 640kB paměti, další paměť (384kB), se musela zpřístupnit pomocí příkazů. Staré hry počítaly jen se 640kB a chtěly ji mít co největší. V dávných dobách to problém nebyl, MS-DOS verze 1 až 3.3 moc paměti nezabraly, ale jak Microsoft MS-DOS vylepšoval, tak základní paměti bylo méně a méně. Bylo potřeba se naučit pár příkazů, zpřístupnit onu paměť 384kB, upravit autoexec.bat + config.sys, tím přesunout věci do paměti 384kB, které se jinak normálně načítají do 640kB a bylo po problému. Až na malé komplikace, je pro mě MS-DOS parádní operační systém. Nikdy mě nezklamal, stačilo zapnou PC, za pár sekund jsem si vybíral hru, kterou budu hrát. Tím že MS-DOS nedovoluje spuštění více aplikací a přepínání mezi nimi, je Vám k dispozici celý výkon počítače. Ne že by nešlo spustit více aplikací, ono to jde, třeba diskový manažer M602, ale zaberou jen paměť, pokud hrajete hru, tak se stejně jinam nedostanete, dokud hru nevypnete. Je to prostě jednoduché, pro hráče jako jsem byl já, jsem ke svému soužití s PC víc nepotřeboval. Když se k tomu připočte, že MS-DOS je vlastně na pevném disku nesmrtelný a pokud umřel, tak většinou se samotným harddiskem.

A co vy, jak vzpomínáte na tento operační systém?

Mnou nejčastěji používané příkazy:

  • CD – Cestování Diskem, tímto příkazem se dostáváte do adresářů na disku.
  • DIR – vypíše obsah adresáře + přepínače /w /p
  • MEM – výpis z paměti + přepínače /c /p
  • CHKDSK – zjistíte kolik místa je na harddisku
  • SYS – a jméno jednotky, kam se zavede systém A: B: C:
  • FORMAT – naformátuje jednotku A:B: C: D: atd
  • FDISK – na rozdělení disku
  • LH a HIGHDEVICE – zavede ovladače do horní paměti (384kB), podmínkou je zavést EMM386 + HIGH,UMB

2 komentáře
  1. clous

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *