Panasonic Toughbook CF-18

Pracant, co snese drsnější zacházení. Tak by se dal shrnout popis notebooku Panasonic model Toughbook CF-18, který se dostal do prodeje roku 2004. Už od pohledu je jiný. Není vysloveně škaredý, já mu říkám krása Frankenstein a odolnost Superman. Když si ho prohlédnete detailněji, naleznete plno šroubků, které drží všelijaké výztuhy a různé vylisované tvary. Ty mají samozřejmě praktický význam, zvyšují odolnost v ohnutí, takže když si na tenhle notebook stoupnete, víko se jen lehce prohne, testováno a nic se nestane. Tomu taky pomáhají použité materiály z lehké uhlíkové slitiny a tím pádem ani váha 2.2kg není tak hrozná. Držet ho ovšem v jedné ruce je i tak dost namáhavé a moc dlouho to člověk nevydrží.

Dalším hojně použitým materiálem je guma. Ta zde plní úlohu vše utěsnit, tedy veškeré dostupné konektory a taky v otvorech s dvířky je těsnění. Tam jsou schované věci jako baterie, PCMCIA anebo pevný disk. Není to ale vodotěsnost jako taková, pod vodu ho strčit nemůžete, ale v dešti s ním pracovat údajně půjde anebo ho třeba polít kávou či jinou tekutinou. Určitě to má ale svoje limity, takže se předpokládá, že se i tak bude  držet co v nejlepší podmínkách včetně ochrany před přímým deštěm. Proto zde nenajdete žádné aktivní chlazení, byla by to díra na vlhkost a proto je chlazen pasivně. S tím se výrobce popral tak, že použil procesor s nízkým napájením s frekvencí 900MHz. Není to moc, ale na práci v terénu to zřejmě bylo dostačující.

Uděláme si z něj tablet! V roce 2004 to asi nebylo možné vyřešit jako dnes, že prostě obrazovku vyjmete z klávesnice a máte tablet. Tak se zde použil otočný kloub, který drží LCD v různých polohách. Když sním uděláte takové harakiri, lehne si na klávesnici a máte z toho tablet. Wau! Protože dotykové LCD nereaguje na lidský prst, je zde použita speciální tužka, kterou ovládáte kurzor stejně jako u myši a tlačítka jsou nahrazeny klepáním do LCD. Například stejné řešení bylo použito už v roce 1993 na stroji Compaq Concerto.

Teď k tomu horšímu. Jednoznačně je klávesnice moc malá, taky má divně kurzory a mini mezerník tomu taky moc nepřidá. Trochu u tohoto modelu utrpěla konektivita, třeba takový COM1 by se mohl hodit na diagnostiku v dílnách pro nákladní auta, nebo v leteckých společnostech, v armádě, u policie a tak podobně. Má to alespoň dvakrát USB. Existuje však více konfigurací tohoto modelu a jeho bráška Toughbook CF-19 se prodává dodnes. Taky toho zřejmě dost zažil, oděrky, prohloubeniny, prostě vše, co k drsné práci patří. Můžeme ho jen politovat a zároveň obdivovat, že se dožil důchodu. Přeci jen patří k mladšímu ročníku, kdy už kvalita začala pokulhávat.

Procesor: je mobilní Pentium M od firmy Intel, má maximální frekvenci 900MHz a je pasivně chlazen. Dále obsahuje 64KB L1 cache k tomu L2 cache 1MB. Jako chladič slouží samotná konstrukce notebooku, která je schopna absorbovat i vypouštět teplo.

Grafická karta: je integrované řešení od společnosti Intel a modelové označení 82852/82855 GM/GME. Měla by být součásti čipsetu, takže nemá žádnou vlastní paměť a tak si ji musí brát z RAM. Maximum, co si dokáže ukousnout, je 64MB. Je to tedy jen takové zobrazovadlo, ale 3D grafiku to umí s podporou DirectX v7.0. Bohužel nemá hardwarovou T&L jednotku. Výstup z grafiky jde do dotekového LCD, to má velikost 10.1 palců, které zvládne maximální rozlišení 1024×768 a 32-bit barev. Jeho obraz je hezký a krásně ostrý. Pant s kloubem víka je pořád poměrně tuhý a bez vůle.

Operační paměť: má velikost 768MB. Dá se ale jednoduše rozšířit, protože jsou tu k dispozici dva sloty micro so-dimm a nyní je tam 1x 512MB + 256MB. Co se týče propustnosti, tak jsou hodnoty při čtení 1092MB/s a zápis=435MB/s.

Zvuková karta: nese název Sigma Tel C-Major Audio – Sigmatel 9767 a vůbec nic mi to neříká.

Pevný disk: o velikosti 40GB, je od společnosti Western Digital a model WD400UE-00HCT0. K jeho připojení je potřeba redukce, která je součástí hliníkové krabičky, ve kterém je disk uložen.

Protože byl na tomto stroji pevný disk kompletně vymazán, musel jsem tam nahrát nějaký operační systém. První jsem zkusil klasické Windows XP CZ, ale nebyl jsem schopný rozběhnout ovládání perem a žádné ovladače jsem u výrobce nenašel. Nakonec jsme zjistil, že tam musí být Windows XP Tablet Edition, se kterým se ovládání perem samo rozjelo a asi tam budou nějaké ovladače navíc. Potom jsem na Internetu stáhl vše co mi přišlo pod kurzor myši, ale některé ovládací prvky se mi nepodařilo rozjet. Například je tam tlačítko pro otáčení obrazu o 90 stupňů. Klasiky přes aplikaci ve spodní liště to funguje, ale knoflík nikoliv a nakonec jsem to vzdal. Předpokládám, když si ho někdo koupil nový, že mu vše fungovalo a je to otázka jen ovladačů. 

VÝKONNOSTNÍ TESTY

Závěrečný verdikt

Klady: Tank mezi notebooky. Možnost přejetí autem, mám vyzkoušet?

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být lepší.