Compaq Concerto je předchůdce dnešních tabletů, pochází už z roku 1993, nebyl moc úspěšný a je to takový vizionářský projekt. Já jsem se ho ani nepokoušel rozdělávat a jen jsem nahlédl dovnitř. Není to vysloveně ovládané dotykem prstů, ale je zapotřebí pero a to nahrazuje myš. Je zajímavé, že reaguje už jeden centimetr od LCD, když s tím jezdíte sem a tam. Pokud chcete vyvolat klik, musíte na LCD dvakrát ťuknout. Na tom peru se nachází i malé tlačítko, pokud ho stisknete, je to klik pravým tlačítkem na myši a musíte opět dvakrát klepnout na plochu obrazovky. Pokud se pohybujete v nabídce start, která se otvírá sama, máte vybranou aplikaci co chcete spustit, stačí jen jedenkrát jemně klepnout a ta se spustí. Zkoušel jsem tam třeba malování a něco namalovat jde. Taky psaní, kdy napíšete A a ono se promění v A, jako by jste ho stiskli na klávesnici, je to ale pomalé a sem tam se to splete. Jdou tak i celé slova a nebo věty. Co ale na tom šlo dost dobře, byla hra Solitaire nebo hledání min a určitě by se našlo i více her. Ty ovšem nesmí být závislé na barvách 😀 Pokud vezmeme dnes stáří tohoto stroje, což bude okolo 23-25 let, je ještě docela v dobrém stavu, má nějakou tu prasklinku nebo oděrku, ale v zásadě drží pohromadě dobře. Jeho rozměry jsou na délku 30.5cm a na šířku 24.5cm. Tloušťka je 4cm a váha 2.4kg. Pracovat s ním, držet ho déle v ruce, tak vám pomalu a jistě bude klesat níž a níž. Naštěstí má vzadu takovou nožku o kterou se dá opřít a potom je to docela pohodlné. Původně k tomu byla i klávesnice, tu já bohužel nemám, ta zároveň sloužila i jako kryt LCD, protože se dala zepředu nacvaknout.
Tím že jsem tuto mašinu nerozdělával, nemohu přesně říci, jaký procesor tento stroj pohání, ale podle výkonu se jedná o Intel 486SL 25MHz, ty měly L1 cache 8KB a o SL se jedná určitě. Notebook má totiž přímo vepředu možnost pomocí pera ovládat výkon procesoru, kdy se na LCD ukáže takový kohoutek s vodou. Čím větší výkon chcete, tím víc pramínků vody tam je a nebo žádný. Takhle se dá ovládat i kontrast plus jas LCD, hlasitost spíkru, zjistit na kolik je nabitá baterie, invertovat obraz, aktivovat VGA výstup co je vzadu a nebo prostě jen stroj uzamknout. Vše většinou doprovází u této činnosti grafické ikonky na LCD. Na své základní desce má integrovaných 4MB paměti RAM, plus k tomu další 16MB RAM s nestandardních zapojením, takže dohromady má 20MB RAM. Grafická karta nese název Compaq AVGA v1.11.7M a má k sobě 512KB grafické paměti. LCD je pasivní a černobílé. Jeho maximální rozlišení je 640×480 s 256 odstínu šedi a je podle mě v super kondici. Pevný disk je od společnosti IBM, který má velikost 540MB a modelové označení DBOA-2540. Zda se jedná o originál nevím, ale byl v tom vložený a data smazaný.
PARAMETRY NOTEBOOKU |
|
TYP HARDWARE | JEHO PARAMETRY |
Předpokládaný rok výroby | 1993 |
Procesor | Intel 486SL 25MHz |
Paměť | 20MB |
VGA | Compaq / 512KB |
Harddisk | 540MB / IBM DBOA-2540 |
Floppy disk | Interní 3.5/1.44MB |
LCD | Pasivní dotykový 8.9 / černobílé 640×480 256 šedi |
Pcmcia | 2x |
VGA ex. výstup | Ano |
Baterie | 12V / 2.2AHr |
Klávesnice | Možnost vyvolat ji na LCD |
O zvuk se tu stará pc spíkr, je to děsný a je to děs 😀 Konektivita je standardní, COM1, LPT1, VGA, koncovka PS/2, k tomu i 2x PCMCIA a dokonce je přítomen i dokovací konektor. Testoval jsem disketovou mechaniku ta už je taková labilnější, některý diskety čte a jiné ne. Baterie je už za zenitem, sice se nabíjí, ale je pořád na 0%.
Notebook jsem se pokoušel otestoval svými programy, ale bohužel buď to vůbec nešlo spustit, nebo to psalo totální nesmysly, ale pár obrázků jsem udělal. Třeba takový DOOM pod operačním systémem MS-DOS 6.22 se spustí, dokonce jde i hrát, ale pokud se spustí demo s měřením, na konci je vždy nějaká chybová hláška. Já tam kdysi nahrál systém Windows 95, už ani nevím proč, možná kvůli tomu, že má tento stroj tolik paměti RAM. Pamatuji si, že jsem chtěl zkusit nějakou dosovskou hru, třeba DUNE 2, ovládat ji tím perem, jenže ono to v MS-DOSu nefunguje i když se hra spustí pod Windows. Ta představa je docela zábavná, lítat po displeji s perem, ťukáním dávat příkazy a i posouvat obraz pomocí mapky.
Určitě se k tomuto stroji ještě časem vrátím, protože když jsem listoval v časopisech CHIP, tak jsem tam četl něco jako recenzi a připomene si ho 😀
Komentáře