Acer TravelMate C300

Velký tablet v roce 2004? Žádný problém. Stačilo si koupit za necelých 90.000,-kč Acer TravelMate C300 a být in už o 10 let dříve. Byla jim předurčena velká budoucnost, dokonce se hovořilo o tom, že nahradí počítač jako takový, ale byly to jen marketingové řeči a samozřejmě se tak nestalo. Především je udupaly mobilní telefony, to ale neznamená, že se ztratily úplně. Pořád jsou doplňkem mezi stolním PC a notebookem. Výrobci rychle zjistili, že tablet bez klávesnice moc neznamená, protože psát pohodlně na něčem jiném nejde. I když bude klávesnice malá, pořád je to lepší, než bouchat prstem do displeje. U toho to stroje si ale prstem obrazovku špinit nebudete, protože na lidský dotyk nereaguje a je k tomu speciální pero. Nevýhoda je, že si ho musíte hlídat, aby se neztratilo. Pokud budete chtít psát, uděláte si zpět plnohodnotný notebook.

A teď přijde to hlavní. Můj osobní poznatek, čímž je vlastně z větší části tvořen celý můj web. Nejsem žádný neandrtálec, na zkoušku jsem si koupil tablet někdy v roce 2011, neměl klávesnici a bylo to k ničemu. Potom roku 2014 mi padl do oka Asus Transformers T100, který mám mimochodem dodnes. S tím to už bylo dobré, ale problém je, že ho používám jako malý notebook. Dokonce některé články jsou napsané na něm a většinou na dvoře u bazénu. Takže 95% procent času strávený s ním, má připojenou klávesnici a 5% ne. Bude to asi tak, že ti, co si tablet koupili, tak jim někde leží jako ten můj.

Vývoj byl ale správný, notebooky s tím začaly, aby získaly na zajímavosti, zároveň tím zahájily štafetový běh a kolík dnes drží mobily. Bude to někdy jiné? Já si myslím, že ne, protože běhat prstem po velké obrazovce je neergonomické a tím myslím po delší čas. Takový osud určitě potkal i tento stroj, který byl používán hlavně jako notebook. Nedivím se tomu. Má krásně ošoupané plasty, v místech kde spočívají dlaně při psaní a lehce vyleštěnou klávesnici. Tím ovšem neříkám, že neexistuje nějaká speciální činnost, kde by se jako tablet uplatnil, já jen nevím jaká. Samozřejmě existují staré speciální tablety, které se využívaly ve skladech, ale jejich využití není nic pro masu obyčejných lidí a domů byste ho nechtěli.

Procesor: pochází od firmy Intel, kterému se říká Pentium M – mobilní, má maximální frekvenci 1400MHz a musí být aktivně chlazen. Dále obsahuje 64KB L1 cache k tomu L2 cache 2MB. Chlazení není nijak hlučné, pokud se stroj moc nezatěžuje, tak ani nevíte, že se větráček točí. Pokud potřebujete jeho maximální výkon, přidá se takový lehký tichý šumot.

Grafická karta: je integrované řešení od společnosti Intel a modelové označení 82852/82855 GM/GME. Měla by být součásti čipsetu, takže nemá žádnou vlastní paměť a tak si ji musí brát z RAM. Maximum, co si dokáže ukousnout, je 64MB. Je to tedy jen takové zobrazovadlo, ale 3D grafiku to umí s podporou DirectX v7.0. a bohužel nemá hardwarovou T&L jednotku. Výstup z grafiky jde do dotekového LCD, to má velikost 14.1 palců, které zvládne maximální rozlišení 1024×768 a 32-bit barev. Jeho obraz je hezký a krásně ostrý. Pant s kloubem víka je pořád poměrně tuhý a bez vůle.

Operační paměť: má velikost 256MB. Dá se ale jednoduše rozšířit, protože jsou tu k dispozici dva sloty micro so-dimm a nyní je tam jen 1x  256MB. Co se týče propustnosti, tak jsou hodnoty při čtení 1957MB/s a zápis=547MB/s.

Zvuková karta: Crystal WDM AC’97 a ta hraje v pohodě. Reproduktory to má dva dost blízko sebe a schází jim basy. 

Pevný disk: o velikost 60GB není původní a je testovací. Vyrobila ho společnosti Seagate a model ST960821A. K jeho připojení není potřeba žádná redukce.

Stroj má zespodu štítek pro Windows XP tablet, takže jsem rovnou nahrál správný operační systém, ale bohužel není v češtině. Mám takový pocit, že ani v našem jazyce nikdy nevyšel a protože to byla okrajová záležitost. Notebooku schází DVD mechanika, kterou někdo vytáhl ze šachty a už nevrátil. Použil tedy jsem externí DVD do USB a pomocí ní nainstaloval systém. Na Internetu jsem stáhl všechny ovladače, které kupodivu celý stroj parádně rozchodily. Fungují všechna pomocná tlačítka a ta se dají různě nastavit. Abych si vyzkoušel ovládání internetových stránek pomocí pera, rozchodil jsem WiFi a nahrál webový prohlížeč Chrome BETA. Bylo potřeba zkalibroval pero, to potom fungovalo dobře, ale přesnost není bůh ví co. Nakonec stačilo otočit obraz pomocí tlačítka o 45 stupňů a pero se mohlo kalibrovat znova. Tužka, která se používá k posunu kurzoru, jen vlastně nahrazuje myš a pokud se budou srovnávat, tak za mě vítězí myš. Navíc, samotná tužka neumí simulovat kolečko na myši, musí se používat buď boční válce anebo šipky, co jsou v rámu LCD. To není vůbec špatné řešení za tu náhradu kolečka na myšce a relativně dobře to funguje. Ovšem ta přesnost peru schází, protože kliknout dvakrát do stejného místa je skoro nemožné. Svoji vinu nese i operační systém, který nebyl moc přívětivý pro takovéto zařízení.

Určitě samotný Microsoft si říkal, že tablety ovládnou svět, stvořili jim pořádný operační systém 😀 a vznikl Windows 8 (2012). Ten se zaměřil právě více na dotykové obrazovky, nebyl však veřejností vůbec dobře přijat a lidi se sním trápili do příchodu Windows 10 nebo dál používali Windows 7. Webové stránky jsou hlavně o konzumaci jejich obsahu a na to se tablet relativně hodí. Takže jsem si tu hlavní navigaci na svém webu předělal na jedno kliknutí a minimální rozlišení na šířku stránky 1368 bodů. A výsledek? I když mu je dnes přes 16 let, dědeček to přeci jen není, přesto se stránky načetly opravu hodně líně, nějaké chyby se našly a celé se na LCD samozřejmě nevešly. Člověk by řekl, že jde o pár obrázků, nějaké texty a také velké nároky. Za dalších 15 let si už ani neškrtne a bude to retro tablet 😀 Dnes jsem si na něm ale ještě přečetl své články, koukl na obrázky, poslechl hudbu a to vše pomocí pera.  

VÝKONNOSTNÍ TESTY

Závěrečný verdikt

Klady: Notebook a zároveň tablet. 

Zápory: Nepřesné pero.