IBM ThinkPad 340

Tak mě tak napadá, že notebook IBM ThinkPad 340 je můj jediný stroj, který má stejný název výrobce samotného notebooku a i procesoru. Oním tepajícím srdcem je IBM 486SLC2, co tiká na 50MHz a takové spojení se těžko hledá u starších strojů. Další hardware co stmeluje celek značky IBM je pevný disk a na něm IBM PC DOS verze 6.30. Podle pevného disku jeho život začíná 23.5.1994, kdy je tam nahrán právě operační systém IBM PC DOS 6.30 a stejný datum má adresář THINKPAD. Tam jsou nějaké pomocné ovladače pro PCMCIA a nastavení. Přesně se to jmenuje „ThinkPad Features“, které slouží na úpravu displeje, zvuku, nastavení DMA a poslední je výkon co určuje délku výdrže na baterii. Není to úplně první ThinkPad, ale patří do těch začátků. Pokud si ho prohlédnete, potom se přesunete v čase do roku 2001 , já vybral pro porovnání model ThinkPad T23, tak zjistíte, že se vlastně za těch pár let nic nezměnilo.

Když jsem notebook testoval, žádný test nemohl přijít na to, jaký je tam VGA čip a já byl hodně zvědavý. Potom jsem si vzpomněl, že vlastně mám dva, jeden v horším stavu, kde se někdo neodborně snažil dostat dovnitř, tím vyloupl jedno tlačítko a poškodil i kabel od klávesnice. Otevřít se mu to samozřejmě nepovedlo, tak rozbil vrchní kryt, ten jsem trochu slepil a ani tak se tam dotyčný nedostal. Ovšem až na klávesnici je plně funkční, tak jsem se rozhodl, že ho rozdělám a základní desku prozkoumám. Rozdělat ho není přitom nic složitého, vrchní kryt drží tři šroubky, po oddělání onoho krytu se jen posune klávesnice a máte vnitřek plně přístupný. Vytáhnete pevný disk, zde žádný nebyl, potom disketovou mechaniku a tím se uvolní celá deska. Tu potom vytáhnete s takovým velkým hliníkem a když ho sundáte, máte v rukách opravdu malou základní desku od IBM.

Začal jsem zkoumat jednotlivé čipy a samozřejmě jsem přišel na to, na čem to IBM postavilo. Hlavní velký čip je chipset, nese název PICO/POWER PT86C366, ten vidím poprvé v životě a zahrnuje hlavně obsluhu procesoru od IBM. Trochu zklamání je, že znak IBM tam nese pouze jeden šváb, který ani nevím k čemu je. Pro PCMCIA je tam klasika od firmy RICOH, paměť RAM od OKI, VGA od OPTi, její paměť od Toshiby a úsměv na tváři mi vyloudil čip se znakem+nápisem AMD. Je to tedy pěkná směska, ale ani tak velká firma jako je IBM, si prostě nemůže vše dělat sama. Ovšem rozdělal jsem kde jaký notebook a z vlastní zkušenosti, tedy zatím, co do počtu vlastních čipů na základní desce vede Toshiba. Co mi taky trochu vrtá hlavou, proč má notebook dvě baterie, jedna je klasický velký knoflík a druhá je dobíjecí Ni-Cd 3.6V 50mAH.



Procesor:  IBM 486SLC2 na frekvenci 50MHz a ten mám k sobě 16KB L1 cache. Ke svému chodu nepotřebuje žádné aktivní chlazení v podobě větráků, protože je napájen pouze 3.3V a chladí ho velký hliníkový plech o tloušťce 1mm. Takže jediné co uslyšíte, jen hluk pevného disku a nebo pronikavého spíkru. 


Grafická karta: OPTi nese čip 92C168, který je speciálně pro notebooky, ten má k sobě asi 256KB paměti a žádné 3D funkce od něho rozhodně nečekejte. LCD je pasivní, obraz docela ujde, s jasem se to nesmí moc přehánět, má velikost 9.6 palců, k tomu maximální rozlišení 640×480 a 64 šedi.


Operační paměť: je integrována na základní desce o velikosti 4MB, dalších možné rozšíření je pomocí nestandardní paměťové destičky co připomíná PCMCIA.


Zvuková karta: zde bohužel schází a jediné co uslyšíte je PC spíkr. Jeho zvukové projevy snad každý zná a není o co stát. Stačí si poslechnout:

      Cabal-Schneider-EURO-PC

Pevný disk: je zde původní originál od IBM model IBM H2172-A2 a ten má velikost 120MB. Je bez vadný sektorů a jeho hlučnost je nízká.

Procesor IBM 486SLC2 50MHz / FSB 25MHz
Čipová sada PICO/POWER PT86C366
Paměť 4MB
VGA OPTi 92C168 / 256KB
Harddisk 120 MB / IBM H2172-A2
Disketová mechanika Interní 3.5 / 1.44MB
LCD Pasivní 9.4 / 640×480 64 odstínu šedé
Pcmcia 1x Ricoh RF5C266C
COM1 / COM 2 porty Ano / Ne
LPT port1 Ano
PS/2 Ano
VGA ex. výstup / S-video Ano / Ne
Baterie 12V 1.2AH
Klávesnice Anglická

Na první pohled je to stroj zachovalý, panty krásně tuhé a bez vůle. Protože má svůj původní disk, jsou asi všechny data na něm původní. V PC DOSu ho ale předchozí majitel nepoužíval, všechny licence s Windows 3.11 jsou na jednoho člověka, nějakého Ing. Karel XXXXX a dokonce nebydlí ani daleko od mého bydliště. Jsou tam programy na vedení firmy, textový editor AmiPro a tabulkový procesor Lotus 123. Doba aktivního používání, podle faktur, je rok 1994-1998 a potom ho asi odložil. To je možná taky důvod, že vypadá docela dobře a i funguje. I když jak se zdá, spolehlivost je veliká, protože ten druhý notebook ležel několik let bez disku v místnosti, kde se netopí a v pohodě přežil.

Testy
Výsledek
Jednotky
VGA benchmark v1.0C 18.5
FPS
DOOM v1.9 10.4
FPS
PC Player Benchmark / 320×200 4.5
FPS
HWinfo 4.7.8: CPU 16bit s celými čísly 20547
Dhrystones/s
HWinfo 4.7.8: CPU 32bit s celými čísly 38
Bodů
HWinfo 4.7.8: HDD čtení z vyrovnávací paměti 680
KB/s
HWinfo 4.7.8: HDD náhodné čtení 720
KB/s
HWinfo 4.7.8: Přístupová doba HDD 16.4
ms
HWinfo 4.7.8: Otáčky HDD 3719
ot/minutu

 

Závěrečný verdikt:

Klady: Docela dobré rozložení klávesnice.

Zápory: RAM má nestandardní slot. Absence zvukovky. LCD je pasivní a černobílé.


Souboj s konkurencí

Procesor IBM 486SLC2 na 50MHz je podle značení konkurence pro Intel 486SX2 na 50MHz, který ovšem nikde nemám, bude tedy jeho protivník DX2 na 50MHz, který má navíc snad jen koprocesor. Tento procesor se nachází v notebooku Dell Latitude XP 450C a oba jsou z roku 1994. Jak je vidět z tabulky, IBM zaostává ve všem, určitě něco bude tím, že Dell má více paměti na grafické kartě a taky onen koprocesor.

Značka a typ Rok CPU GPU CPU 16bit CPU 32bit FPU VGA benchmark v1.0C PC Player Benchmark / 320×200 DOOM
Dell Latitude XP 450C 1994 Intel 486DX2 / 50 MHz Western Digital 90C24 22900 Dhrystones/s 45 bodů 23685 Whetstones/s 28.5 FPS 7.3 FPS 17.5 FPS
IBM ThinkPad 340 1994 IBM 486SLC2 / 50MHz OPTi 92C168 20547 Dhrystones/s 38 bodů —- Whetstones/s 18.5 FPS 4.5 FPS 10.4 FPS

Clous

www.clous.cz

Stačí kliknout O mně

Čtěte dál

PředchozíDalší

2 komentáře “IBM ThinkPad 340

  1. Koukám, že jsi ty notebooky z této doby nepoužíval. Ty kvanta baterek uvnitř mají smysl, a docela zajímavý.
    Ten NiCd soudek v naprosté většině notebooků umožní na chvilku vyjmout hlavní baterii při nějakém „suspend“ režimu. Tedy vyměnit vybitou za nabitou bez přerušení práce… Mám tady někde Digital HiNote Plus, který jsem, sice jako zastaralý krám, ale používal na VŠ. No měl jsem k nemu několik baterek, když při psaní protokolu zdechla, tak jsem ji prostě vyměnil. Ano, ta malá baterečka, co se o tohle starala, mě tehdy stála snad 4 stovky…

    1. Jojo, žádný starý NB jsem neměl, mě zajímaly jen hry a na to NB nestačil 🙂 Jinak čtenář swarm mi to už u jiného notebooku vysvětlil, že ta neznámá baterie slouží pro zálohu RAM, aniž by se obsah RAM porušil.
      Nějaký ty notebooky Digital (DEC) taky mám: Digital (DEC)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.