Toshiba T2130CT

Přemýšleli jste někdy nad tím, kdyby vám ležel na stole notebook z roku 1995, jako je Toshiba model T2130CT, co že by se s ním tak dalo dělat? Třeba by se dal použít jako retro inteligentní psací stroj, klávesnice je relativně ještě použitelná, sice některé klávesy jsou trochu mimo, ale jinak za mě dobré. Její výška je 37mm a to taky není taková hrůza. Jenže když se píše, chtělo by to i tisknout, tady to může být trochu problém, protože stroj má jen konektor LPT, tedy žádné USB a výběr tiskárny je tím pádem dost zúžen, ale koupit se stále dají. Taky LCD nepatří zrovna k největším, textu se tam sice vejde dost, ale určitě jste zvyklí na lepší uhlopříčky, než je pouhých 27 centimetrů.

Co je ale na něm bezva, že je aktivní, což znamená, že když se na obrazovce děje nějaká rychlejší scéna, třebaže létáte s kurzorem myši z rohu do rohu, nezmizí vám, tedy aspoň ne tolik, jako se to děje u pasivních LCD. Takže pokud se s ním vrhnete na další možnost, což jsou hry, obraz rozhodně dělat problémy nebude. Pokud si tedy něco spustíte, rychle přijdete na to, že z notebooku se ozývají pištivé zvuky, které dělá spíkr, čili žádná líbivá hudba. Je to tím, že stroj bohužel nemá zvukovou kartu, dneska už se to moc přes srdce přenést nedá, ale byla doba, kdy byl člověk vděčný aspoň za to. Koneckonců i já tak začínal v roce 1993 se svým prvním počítačem a třeba hru Wolfenstein 3D jsem na poprvé dohrál bez oné zvukové karty. Potom když jsem si ji koupil, vychutnal jsem si ho znova a to vám byla mnohem lepší jízda. Z toho tedy plyne, že ano, hrát hry by šlo, ale nebude to ono po zvukové stránce. 

Procesor:486DX4 na 75MHz má pasivní chlazení, dále 16KB L1 cache. Jeho pracovní napětí dělá 3.3V, proto je tepelná produkce jen minimální. Stroj díky tomu vyniká svou tichostí a jen slyšíte hluk pevného disku.

Grafická karta: komunikuje přes VL-bus, je od společnosti Chips & Technologies a modelové číslo má 65545. Její operační paměť má velikost 1MB a není to žádný 3D akcelerátor. Výstup z grafiky jde do LCD, které má velikost 10.4 palců a je aktivní. Mám maximální rozlišení 640×480 a barevnou hloubku 16-bitů. Jeho obraz je relativně hezký a ostrý. Panty víka jsou tuhé, bez vůle a proto drží jakoukoliv polohu.

Operační paměť: o velikosti 8MB je integrovaná přímo na základní desce, s možností ji jednoduše rozšířit. K tomu je přítomen jeden micro SO-DIMM slot, do kterého by se mělo dát nainstalovat 16MB. Když k tomu připočteme oněch integrovaných 8MB, je maximum tohoto stroje 24MB a to na Windows stačí. Co se týče její propustnosti, tak v číslech to vypadá takto: při čtení = 46MB/s + zápis =45MB/s ve Windows 95 a to docela ujde.

Pevný disk: je zde originální od firmy Toshiba, nese modelové označení MK1924FCV a je na něm napsána velikost 527MB. Mezi disky, co se používají u notebooků, bych ho zařadil mezi středně hlučné, protože hlavičky dost klepou. Pokud ho chcete dostat ven, není to nic složitého, stačí zespodu povolit čtyři šroubky a je uvolněn. Ke svému zapojení nepotřebuje žádnou redukci.

Testování nebyla nijak zvláštní záležitost, vše jelo jako na drátkách, stačilo vytáhnout pevný disk, napojit ho na USB redukci a nahrát si tam vše potřebné. Operační systém je  nahrán Windows 95 v anglické verzi, protože má nálepku tohoto produktu a tak byl tento systém součástí při prodeji. Jenže notebook má klávesnici německou, takže předpokládám, že originálně tam byl právě v tomto jazyce a k tomu tam určitě bylo i více programů od firmy Toshiba. Teď je tam tedy úplně čistá instalace, jakoby to tam jen někdo nahrál, zjistil že funguje a odložil ho.

Zaujalo mě též uložení baterie, která se ukrývá právě tam, kde si položíte dlaně. Mám zkušenost, že některé baterie se docela zahřívají, když se dobíjí, ale tady baterie schází a tak jsem to ověřit nemohl. Pokud se tak dělo, určitě to nebylo moc příjemné při práci, jako je třeba zmíněné psaní a to byla podle mě hlavní náplň tohotostroje. Navíc zde, přímo pod tou baterií, se nachází dvě baterky na udržení BIOSu. Jedna je knoflíková, ta je v pohodě, ale druhá je časovaná bomba, tedy byla a už tam není. Časem by oxidace přelezla na základní desku, konektor ji zlehka má a šasi notebooku už taky.

VÝKON V MS-DOS 6.22

VÝKON VE WINDOWS 95

Závěrečný verdikt

Klady: Přístup k pevnému disku. Použité materiály. Jedna baterie BIOSu ta knoflíková. Snadné rozšíření RAM paměti. Rozložení klávesnice ujde. Aktivní LCD u 486ky.

Zápory: Baterie nejasného účelu, která by časem notebook zničila. Absence zvukové karty.