Toshiba Satellite 1800-712

Notebook Toshiba Satellite 1800-712 představoval významnou platformu pro kancelářské nasazení v době svého uvedení na trh v roce 2002. Jeho architektura byla pečlivě koncipována s využitím integrovaných komponent od společnosti ALi, které zahrnovaly čipset a zvukovou kartu. Tato integrace poskytovala stabilní základ pro účely produktivity a komunikace v firemním prostředí. 3D grafická karta pochází od společnosti Trident, která se v historii nevyznamenala v kategorii vysoké grafické výkonosti a i v době 2D byla brána za pomalejší. Tento trend se odráží též na tomto modelu, jelikož grafická karta nemá vlastní paměť a tak si ukusuje 16MB z operační paměti RAM. Tohle řešení bylo levné, ale za to hodně pomalé a pro hráče nevhodné.

_{Pracovní party}

No tak tenhle kancelářský „pracant“ od Toshiby byl fakt high-tech mág. Když jste měli chuť na trochu hudby při práci, stačilo jenom posunout tlačítko, a bum, DVD ROM byl ready na akci. Což znamená, že notebook ani nemusel být zapnutý – už jen stačilo hodit dovnitř nějaké CD medium s vaším oblíbeným hudebním mixem. A voila, na baterii jste si mohli užívat hudby po celou pracovní směnu. S tou kvalitní hudbou, jejíž hlasitost jste si řídili potenciometrem, to bylo jak malá pohodová party. A navíc inženýři od Toshiby, tak ti měli mozek na správném místě. I když jsou reproduktory na ploše, kam člověk klade ruce při psaní, což může mít vliv na zvuk, tak aspoň když se zavře víko notebooku, nebudou reproduktory zalezlé pod ním, protože víko je kratší než tělo toho krásného přístroje.

_{Uklizené klávesy}

Toshiba je moje oblíbená značka. Tenhle model vypadá, jako by se chystal sejmout produkty od SONY, ale přesto si drží svoji jedinečnost. A co teprve samolepky! Jako by byly chráněné kouzelným štítem, že je nikdo ani nezkoušel strhnout. Snad mají nějakou skrytou sílu, co odhání ruce a za této magie se na něm ani nikdo moc pracovně nenadřel 🙂 A ty windows klávesy? Jsou tu, ale malé, což věřím, že moc lidem nevadí. Já je nevyužívám, takže aspoň se tam krčí v pravém horním rohu a dělají, že jsou důležité. Klidně si tam můžou hudrovat, zatímco já dávám přednost klávesám, které mají smysl!

_{Divně bržděný}

I když notebook nemá mobilní procesor, lze zde upravit výkon kombinací kláves Fn+F2. Existují celkem tři módy, při jejichž zvolení se upravuje také jas LCD. Velká světlost odpovídá plnému výkonu, zatímco dvě tmavé polohy signalizují nejnižší, ale konstantní rychlost. Způsob, jakým to funguje, mi není úplně jasný, neboť frekvence procesoru zůstává stále na 1100 MHz. Nicméně při nižším výkonu se chladící ventilátor dokonce i na chvilku vypne.

_{Na konci s dechem}