Hewlett Packard OmniBook 2100

Když jsem poprvé obrazně kopl do země, abych našel pozůstatky dávných elektronických zařízení, tak se psal rok 8421. Uběhlo několik let, co se tímto projektem zabývám a konečně se moje usilovná práce začíná vyplácet. Nalezl jsem totiž jedinečný terminál, který v sobě ukrývá dosti informací o takových zvláštních krabičkách. Zatím nemám tušení, jak jim lidé říkali a rozhodně mě čeká spousta práce. Říkám lidé, ale sám jsem člověk, jelikož moji dávní předci žili právě zde. Proč už tu nejsou?? To není obsahem mého výzkumu a na tuhle starost jsou tu jiné týmy. Ovšem po několika dnech se mi podařilo nějaká ta data zpřístupnit a je to ohromný pocit. Těžko se to popisuje, ale jsou to prostě znaky vyřčené před více jak 6000 lety. No, mráz z toho běhá po zádech. Tak šup do práce…

Zadaný příkaz v rejstříku notebooku Hewlett Packard OmniBook 2100 zní? LIST – Vypisuji… text neúplný…

• Datum narození: Neznámé
• Stvořitel: Hewlett Packard
• Série: OmniBook 2100
• Předpokládané stáří: Přes 20 let
• Původ: Made in Taiwan
• Stav: Obstojný
• ♂?¶b↓►▬█┌▄▀↕ – další data nenávratně poškozena

Rekonstrukce dat, co připomínají obrazy, můžou být částečně poškozeny anebo neúplné…

Obrázky vypadají fakt nádherně, evokují k různým představám a chutím. Také vzbudily velkolepé nadšení na naší planetě a jsou plně telepaticky přístupné. Pravda, vzešlo pár otázek, že je buď rekonstrukce neúplná, nebo byl objekt poškozen v době zvěčnění. Jelikož kostičky, na kterých jsou různé znaky, jsou v jednom místě neúplné a asi dva schází. Co přestavovaly, zatím nevíme, ale podle dalších dat snad uděláme rekonstrukci. Potom se odborníkům nelíbí rohy, je tam prý vidět kov s nějakým primitivním uchycením a podle všeho by měly být zakryty. Ať je to jak chce, i tak je to velkolepý nález a budu za něj náležitě doceněn.

Další zkoumání odhalilo všelijaké znaky, které odpovídají znakům na zkoumaném objektu, kde jsou pouze jednotlivě. Ty se opakují, spolu tvoří spojení různě dlouhá a zřejmě to bude nějaké vyjádření k obrázkovému objektu. Opět jsou v obrazech telepaticky přístupná, my jim nerozumíme a časem to snad rozluštíme. Náhled z rekonstrukce je níže, s tím, že obnovení je stoprocentně bez chyb. Úžasné…

Jak se říká, darovanému koni na zuby nehleď. Schází dvě klávesy a krytky pantů. Jinak je to ale docela v obstojném stavu. Nic nevrže, panty drží, víko nepopraskané a stroj funguje. Takže jsem se mohl pustit do testů, ale hned při zapnutí se z pevného disku ozývaly cvakavé zvuky. Disk to má za sebou – budiž mu země lehká. Ze šuplíku jsem tedy vytáhl jeden můj testovací, očividně byl naposled v notebooku Acer TravelMate 721TX, jelikož testovací program AIDA32 ho zobrazil jako název stroje. Hned se spustily Windows 98 a bez problémů se vše nainstalovalo. Co samozřejmě scházelo, byly ovladače grafické karty a zvukovky. Navštívil jsem tedy oficiální stránky HP, ale bohužel se už o staré počítače nezajímají. Ale co, poradím si sám!

Procesor: pochází od firmy Intel, jako u 99% všech prodávaných notebooků z té doby. Jde o mobilní Pentium s instrukční sadou MMX, na frekvenci 233MHz a pracovním napětí 2.45 voltů. Pro rychlejší práci s daty obsahuje 32KB L1 cache, druhá cache L2 má velikost 512KB a ta je externí. K jeho připojení do základní desky byl použit mobilní slot MMC1, tak se dá vyměnit i za silnější 266MHz. Za celou dobu mého testování jsem neslyšel zapnutý malý větráček, který se má spínat v době, kdy už je procesor hodně horký, ale nikdy se tak nestalo a jen se protočí při zapnutí. 

Grafická karta: komunikuje přes rozhraní PCI a výrobcem je NeoMagic. Jde o čip NM2160B MagicGraph 128XD, který má k sobě 2MB paměti a není to žádný 3D akcelerátor. Výstup z grafiky jde do aktivního barevného LCD, které má velikost 12.1 palců, to zvládá maximální rozlišení 800×600 a 24-bit barev. Obraz je hezký, ostrý a má dostatek jasu. Panty víka jsou tuhé i bez vůle a díky tomu drží jakoukoliv polohu.

Operační paměť: je zde integrována a má velikost 32MB. Ovšem stroj má i jeden SO-DIMM slot, do kterého by mělo jít dát třeba dalších 64MB anebo i snad 128MB. Přístup je řešen docela zajímavě, jelikož krytku drží krytka pevného disku a ta se musí aspoň povytáhnout.

Zvuková karta: používá čip Crystal CS4237B, který není až tak špatný. Fungoval v pohodě pod operačními systémy MS-DOS + Windows 98 a zapojen bude nejspíš přes ISA sběrnici. Zkoušel jsem mé standardní hry pro MS-DOS, všechny hrály v pohodě, jelikož má zvukovka plnou podporu i nastavení v BIOSu. Co se týče reproduktorů, ty jsou umístěny nad klávesnicí, hrají středně hlasitě. Jejich hlasitost se dá regulovat pomocí kláves Fn + šipka nahoru a Fn + šipka dolů anebo úplně ztišit Fn + F7.

Pevný disk: jsem použil svůj testovací od firmy Toshiba model MK4006MAVP , který má velikost 4GB. Původní umřel, ale zůstane dál jeho součástí. Přístup k němu není nijak složitý, jen ke svému připojení potřebuje redukci.

Protože má notebook šachtu, kde je momentálně zasunut CD-ROM, je jasné, že tam místo něj půjde dát i disketová mechanika. Stroj jsem rozdělal, abych našel baterii BIOSu. Ta naštěstí nemá potenciál zničit základní desku, ale při její výměně si rozděláte celý notebook a zde ještě pořád funguje. Druhá baterie, která má udržet stroj v chodu, když je mimo síť 220V, už skoro nefunguje. Sice se nabije, ale po 5 minutách provozu následuje rychlá hibernace. 

VÝKON V MS-DOS 6.22

VÝKON VE WINDOWS 98

Závěrečný verdikt

Klady: Přístup k HDD a pamětem. Použité materiály. Baterie BIOSu. Dobrá kompatibilita s MS-DOSem. Už má i USB.

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být lepší.

BIOS