Acer TravelMate 529ATX

Smutný pohled na stroj, který když jste v minulosti více používali, tak se Vám začal pomalu a jistě rozpadávat pod rukama. Nebude to poslední takový bezcenný kus chátrající elektroniky, já mám ale srdce otevřené pro vše, s čím se dá trochu pohrát a zabavit. Asi nikoho nepřekvapí, že tím zuboženým je notebook od společnosti Acer, jde o model TravelMate 529ATX a konfigurace je řekněme low-end. Můžeme se na to ale dívat dvojím pohledem, na jednu stranu to nemá zase tak slabý procesor, ovšem použitý grafický čip je herním zabijákem a výsledky testů mluví za vše. Z toho tedy vyplývá, kdo si chtěl pořídit něco na psaní textů, koukání na filmy, poslouchání hudby, či zažít rozmach Internetu, nebyla to špatná volba a za 49990 kč mohl být Váš. Jenže ti, co si chtěli zahrát i nějakou tu hru z mých testovaných, a nebyli moc informovaní, co vlastně koupili, museli potom na rozzářené LCD hledět s otevřenou pusou. To snad není možné, že můj nový notebook, tehdy z roku 2001, má problém rozhýbat hry z roku 1997-1999 a on to opravdu nedokáže.

Hlavním materiálem celé konstrukce je plast, který není vůbec kvalitní a hlavním problémem je u uložení pantů. Pokud by to uložení nějakým zázrakem vydrželo, tak by pro změnu časem prasklo víko v místech, kde jsou panty a zní to jako začarovaný kruh. Po letech se tedy ukazuje, jak nekvalitně je tento stroj vyroben. Jasně, nic nevydrží věčně, ale mám tu starší notebooky a vypadají rozhodně lépe. Je to o to ještě horší, že touchpad, mimochodem u něj je takové kolébkové tlačítko, co nahrazuje posun myši, to je určitě pozitivní věc, je bez známek většího opotřebení a to samé se týká klávesnice. Nakonec jeho váha 2990 gramů, vlezl se těsně pod tři kila a rozměry má na délku 320 mm a na šířku 265 mm. Pokud se chcete podívat na obrázky z testu, stačí kliknout ZDE.

Procesor: od firmy Intel Pentium 3 Mobile na frekvenci 900MHz obsahuje 32KB L1 a 256KB L2 cache. Má kódové označení Coppermine, což byly dobré procesory, na svoji dobu výkonné, které neměly moc velkou spotřebu a nepotřebovaly velký chladič. Díky tomu, že má i technologii SpeedStep, se může jeho frekvence měnit podle toho, jak moc se zatěžuje. Jeho pracovní napětí je 1.7V a má samozřejmě aktivní chlazení. Jeho pasivní část není nijak velká, i větráček je malý, ten má svoje otáčky řízeny podle teploty a v maximální zátěži je středně hlučný. Pokud ale stroj moc nezatěžujete, uslyšíte ho jen sporadicky. Když ovšem notebook zapnete, uslyšíte jeho maximální otáčky a to není nic příjemného. Dokonce bych řekl, když jsem aplikoval pastu mezi chladič a procesor, že je teď o něco tišší než předtím, jak se chlazení zapíná ještě méně často.

Grafická karta: ATI Rage Mobility s modelovým označením M1. Problém u něj je ten, že nepatří do novější řady Radeon, ale jen do Rage, je to celé zavádějící a zmatené. Ty novější modely měly označení M6, takže jde o to předposlední nejslabší GPU, které má vlastních 8MB SDR paměti na 90MHz a ta je připojená formou 64-bitové sběrnice. Jako celek to komunikuje přes rozhraní AGP, jádro má taky takt 90MHz s podporu DirectX v6.0 a další důležité údaje jsou v tabulce. Výstup z grafiky jde do LCD, to má velikost 14.1 palců a k tomu maximální rozlišení 1024×768 a 32-bit barev. Jeho obraz je hezký a krásně ostrý. Panty víka jsou tuhé, s maximální opatrnosti jde pořád ještě otevřít, i drží svoji polohu, avšak už mají mírnou vůli.

Operační paměť: má velikost 128MB. Dá se ale jednoduše rozšířit, protože jsou tu k dispozici dva sloty micro so-dimm, které jsou lehce přístupné a teď je osazen jen jeden slot o kapacitě 128MB. Předpokládám tedy, že může být osazen ve dvou modulech o 256MB a součtem tedy dostáváme maximálně 512MB. Ovšem těch 128MB je plně dostačující pro běh Windows Millennium Edition (ME). Co je tady hodně zarážející, je propustnost při čtení + zápisu a ty mají hodnoty 185MB/s + 75MB/s. Jediný rozumný důvod pro tak mizerné hodnoty vidím v chipsetu od firmy ALi model M1621 ALADDiN-Pro 2 a podporu pro ten chipset jsem samozřejmě do WinME nahrál.

Zvuková karta: je od firmy ALi model M5451 a ta je pochopitelně integrovaná. Co se týče reproduktorů, ty jsou umístěny ve víku s LCD, hrají středně nahlas, ale zoufale jim schází basy. Regulovat jdou pomocí potenciometru, který je umístěn dost nízko a hluboko v těle notebooku. Tím pádem se na něj špatně dostává prstem a musíte ho tak divně vyvrátit.

Pevný disk: je od firmy IBM, nese modelové označení IC25N020ATCS04-0 a má velikost 20GB. Jestli je původní, nevím, ale mezi disky, co se používají u notebooků, bych ho zařadil mezi tiché. Byl tam nahrán Windows XP, tak jsem obnovil původní licenci Windows ME. Dostat ven HDD není nic složitého, ke svému zapojení ovšem potřebuje redukci.

Jak je vidět z tabulky, tak jediná hra, která se dá dobře hrát i dobře vypadá, je Turok 2 v rozlišení 640×480 se 16-bitovými barvami a tam dává grafika 31.8 FPS. Dál je to ještě použitelné na hru Forsaken, tam je ale záhada, že snímky při nízkém i vysokém rozlišení, mají jen minimální rozptyl. Potom mě napadlo, že otestuji hru Quake 1, kdy spustím hru v  OpenGL, aby grafiku počítala ATina a potom přes procesor. No a vyšlo z toho, že ATi prohrálo a v této hře je to spíše deakcelerátor. Jasně není to o moc, ale i tak je to na zamyšlení, zda ty parametry co jsem opsal z Internetu, jsou vůbec reálné a uvidím časem. Každopádně jsem koukal, že přijde i horší spojení s rychlým procesorem Pentium 3 a třeba grafika co má jen 4MB. 

Závěrečný verdikt:

Klady: Použití mobilního procesoru a taky možná výměna ještě za lepší. Jednoduché rozšíření RAM. Přístup k pevnému disku. Dobré LCD. Baterie BIOSu. 

Zápory: Rozložení klávesnice mohlo být lepší. Použité materiály jsou hrůza.