Píše se rok 1986, když se na trh dostává počítač Atari 1040STf, který má neuvěřitelných 1MB RAM operační paměti a je
zároveň prvním domácím počítačem s takovou nadstandardní velikostí. Teď se chvilku zamyslete a zavzpomínejte, ve kterém roce měl Váš počítač takovou paměť? U mě to bylo až v roce 1993. Neubráním se ho tedy srovnat s jeho starším bratrem – modelem 520ST, který je vlastně hardwarově stejný, až na tu velikost RAM. V čem je tedy rozdíl? Tak především disketová mechanika i zdroj, jsou už uvnitř počítače a tedy jejich nedílnou součástí. Tím pádem se 1040STf stal trochu větším i těžším a nemusíte mít tudíž po stole roztahané kabely. Vystačíte si jen s přípojením do elektrické sítě, šňůrou k monitoru, myší a joystickem. Na druhou stranu, pokud se zdroje u staré verze schovají pod stůl, externí disketová mechanika položí třeba na počítač, tak se dá místo ušetřit, ale ty kabely tam budou pořád někde plandat. Řečeno v rozměrech, je 1040STf o 5-6 cm hlubší – viz foto v odstavci. Najdeme tu samozřejmě i rozhraní MIDI pro zvukové moduly, jako byl například Roland MT-32. Také zde platí, že černobílý monitor je pro vysoké rozlišení, tedy spíše pro užitkové programy a barevný pro hry. Počítač se dá trochu ovládat klávesnicí, ale bez myši to prostě nejde, ta je povinná a to stejné platí o joysticku. Bez něj si moc nezahrajete a rozhodně by měl být v dobré kondici.
Součástí počítače je i paměť ROM o velikosti 192KB, na které je nahrán operační systém TOS. Pokud tedy do disketové mechaniky nestrčíte bootovací disketu, skočí při zapnutí počítač právě do TOS. V tomto systému můžete diskety prohlížet, kopírovat, formátovat, taky samozřejmě programy spouštět a to vše právě myší. Co je příjemné, že počítač funguje i bez disket. Když tam ale dáte disketu s hrou, ty jsou bootovací, tak se hned po zapnutí začne nahrávat, což je tedy takový podobný systém jako konzole. No a jaké je samotné hraní? Parádní a hudba hodně připomíná FM syntézu z PC. Pokud se ale na to podívám z objektivnějšího pohledu, počítač nedosahuje takové herní kvality jako Amiga 500, ale subjektivně se mi více líbí právě řada ST. Proč? Je to právě asi tou hudbou, víc mi sedí k těm počítačovým hrám, je prostě taková počítačová, kdežto na Amize už je to opravdu real a grafika zůstala dětská. Co ale chválit moc nemůžu, jsou zvukové efekty, někdy jich je málo a většinou horší kvality. Taky je počítač celý mono, nemá zvlášť vyvedené audio a vše je v konektoru na monitor. Tím byl docela problém napojit ho na Hi-Fi věž, nebo na cokoliv jiného.
Hledal jsem nějakou hru, co by byla okolo toho roku vydání počítače a moc jsem jich nenašel. Chtěl jsem takovou, která trochu ukáže, co stroj uměl v době jeho vydání, ale ty parádnější hry vyšly prostě až později a tak aspoň jednu. Nese název Super Cycle, je z roku 1986 a vydavatelem je Epyx. Jsou to takové jednoduché rychlé závody motorek a cílem je dojet do určitého času. Můžete si vybrat barvu motorky a dokonce i bundy.
A nějaké další jsou tady: HRY ATARI ST
Komentáře