Commodore Amiga 600

Když přišel na svět počítač Commodore Amiga 600, dostal jako základ 1MB RAM paměti a jeho hlavní dominantou byla jednoduchá instalace pevného disku, jenž musel mít velikost 2.5 palce a ty byly velmi drahé. K tomu má také zajímavou sběrnici PCMCIA. Obě zmíněné věci byly spíše výsadou notebooků a tudíž by z A600 mohl být i notebook. Funkce slotu PCMCIA má hlavně rozšiřující možnosti, jako zvětšení RAM, přidání modemu anebo CD-ROM. Já v tom používal CompatctFlash Card Adapter Apacer s CF kartou o velikosti 64MB.

Ale měli vlastníci Commodore Amiga 500 vůbec důvod přejít na Amigu 600? Pokud to byla varianta bez pevného disku, tak rozhodně bylo lepší instalovat rozšíření A501, které neslo dalších 512KB RAM a tím svoji starou Amigu 500 rozšířit na 1MB. I kdyby ale byl pevný disk přítomen, tak pokud jste chtěli hrát hru, bylo to jedině z disket. Navíc u některých her jste byli omezeni tím, že jste neměli numerický blok, který využívaly. Také pokud jste pracovali s čísly jako tabulky, účetnictví, programování, no prostě všechno kolem cifer, byla práce bez něj méně pohodlná. Ovšem když byl pevný disk přítomen, což měl model A600HD, nebo jste si ho to tam vložili sami, mohli jste si na něj uložit nějaké užitkové programy. Třeba hudební software pro poslouchání hudby. Ten potom relativně pohodlně i rychle spouštět a poslouchat tu báječnou hudbu. Hlavně nebýt omezen pouze na kapacitu diskety. I tak ale není rozdíl pro hráče mezi A500 a A600 za 5 let nijak zásadní.

A to je trošku smutné, jelikož hry nemůžou být stále stejné, což jim během těch 5 let nedošlo a usnuli na vavřínech. Jasně to potom ukázala hra Wolfenstein 3D, která vyšla ve stejný rok jako samotná A600. Já tento stroj, kterému mnozí říkají herní konzole, v roce 2016 používal ve svém seriálu „Válka 16-bitů„, kde jsem na ní zkusil řadu her z let 1987-1992. Vybral jsem si i pro svoji velikost, protože je opravdu malá a na dnešní dobu je to praktické. Ale měl jsem s ní problémy, které se týkaly starších her. V některých jsem prostě neměl obraz, ale hudba hrála, s čímž se pařit nedá. Tím pádem jsem některé musel zkoušet na starším typu A500, která je rozměrově o hodně větší, ale tam fungovaly bez problémů.

To je snad způsobeno novějším zavaděčem Kickstart v paměti ROM 512KB, což je to takový hodně dobrý BIOS počítače. Tam se nachází základ pro všechno, aby se celý počítač inicializoval, jako byste nahráli ovladače u PC z Autoexec.bat a Config.sys. Proto je tak jednoduché vložit tam disketu s hrou, zapnout stroj a už jen čekat, až se spustí. Nachází se tam totiž i důležité části operačního systému.

Jak jsem psal nahoře, i když máte pevný disk, hry budete stejně spouštět z disket, jelikož se neinstalují, jak to bylo běžné u PC. Tím pádem pokud je hra na více disketách, budete je během hraní měnit, ale pokud se výrobce snažil, nebudou se měnit často, ale stává se, že je to potom dost nepříjemná diskotéka a hru to hodně poškodí. Když už se ale spustí, většinou vás uvítá animace plná barev a hudby. Tím se vlastně dostáváme k tomu, čím byl počítač tolik výjimečný před konkurencí ve své době. Graficky sice postupem času stroj slábl, ale zvukové efekty s povedenou stereo hudbou si držel v TOP 1 až do posledních uvedených her.

 

                        PARAMETRY:

    • Procesor: Motorola 68000 na 7 MHz
    • Paměť RAM: 1MB
    • Paměť ROM: 512 kB Kickstart ROM
    • Floppy disk: Interní 3.5 DD/880kB
    • Video: 1280×512 a maximální paleta 4096 barev
    • Operační systém: Amiga OS 2.05
    • Klávesnice: Německá

Udělán recap v 12/2016.

Štítky:
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *