Výrobce vám dal na dokončení hry 60 minut, a vy si řeknete, že to je krátká hra. Jenže abyste ji dohráli v tomto čase, pokud to vůbec jde, budete ji potřebovat znát celou nazpaměť a toho si byl stvořitel vědom. Takže je jasné, že tohle nějaké hráče prostě muselo odradit hrát. Sám ani nevím, zda bych to v minulosti někdy dohrál, pokud by bylo doma nějaké to PC v tom roce 1990, kdy hra vyšla. Možná ano, protože dobrých her pro tuto platformu v těch letech moc nebylo a bylo by to určitě hodně obtížné. Člověk by si musel nakreslit jednotlivé levely na čtverečkovaný papír a postupně se dostávat dál a dál. I když ale znáte cestu a víte co dělat, není zaručené, že hru dokončíte včas, protože na vás čekají nějací ti strážní anebo oživlá kostra. Mimochodem ta už je mrtvá, proto nemá žádný život, tak ji musíte donutit někam spadnout a nejlépe do pořádné propasti, ať se může rozpadnout na prach.
Čím blíže k cíli jste, tím jsou domácí ochránci v šermu lepší a lepší. Tak například jednoho jsem zdolával docela dlouho, protože když jsme stáli proti sobě a já nic nedělal, tak on taky nic nedělal. Čekal jsem minutu, ale on se prostě nehnul, byl to takový tlouštík, tak to bude ten důvod. Ti to mají zmáknuté, velká efektivita a žádný pohyb. Když jsem chtěl tedy jít k němu blíže, hned mi vždycky uštědřil ránu, přičemž byl velice rychlý. Pokud jsem couval, tak mě pronásledoval, nakonec jsem měl za sebou propast, do které jsem byl nedobrovolně poslán. Let to byl opravdu dlouhý a člověku před smrtí proletí hlavou nějaký ten level.
Nebudu kecat, jelikož cílem hry je osvobodit princeznu z područí zlého čaroděje, o což jsem se pokusil, ale nedostal jsem se dál než do sedmého levelu. Potom jsem musel počítač vypnout a jít se přitulit za svojí princeznou. No na další dny už jsem používal na hru tajné taktiky, abych se nemusel znova dostávat pracně do 7 levelu a koho by to bavilo hrát pořád dokola. Hra jako taková bohužel neobsahuje ukládání pozic, že by jste to po každém rychlém úspěšném zdolaní levelu provedli a to je škoda. Nehrál jsem už ani na čas, ale jen prostě abych si ty jednotlivé úrovně prošel a zachránil princeznu. Takže v roce 2020 jsem poprvé uslyšel závěrečnou hudbu, kterou produkuje zvukový modul Roland MT-32 a stála za to i s obětím binární princezny.
Rok vydání: 1989
Vydavatel: Broderbund
Žánr: Akční adventure
Ono tam nějaké uložení pozice je, ale netuším jak se na ní vrátit. K mojí „kopii“ jsem návod samozřejmě neměl 🙂
Já zkoušel podle manuálu to Control (Ctrl + G) a (Ctrl + L) a nefungovalo to. Za to (Ctrl + Q) jako exit funguje 😀
Ukládání má fungovat až od 3. levelu.
Tak v příštím životě 😀
Už jsem na to přišel, to ^L se musí udělat už na titulní obrazovce, nejde to ve hře! No ale moc jsem si nepomohl, protože mě to nejdřív hodí do té obrazovky s otrávenými lahvičkami (kterou moje „kopie“ během normální hry decentně vynechává), takže bez toho manuálu se tam dostanu tak na dvacátý pokus 😀