Paris Dakar 1990 – PC 286 aneb velká prsa

Znáte to, jedete na závod, ale moc velké očekávání z vlastních výsledků nemáte, přece jen jste nováček a od nich obecenstvo moc nečeká. V koutku duše si ale stejně říkáte, jak to všem natřete a budete za hvězdu. Ale ať to dopadne Paris Dakar 1990jakkoliv, tak je také potřeba získávat zkušenosti a taky nasát tu atmosféru z toho humbuku okolo. Hned tedy první etapa nedopadla nejlépe, jak se říká „ztratil jsem nit“, v mém případě to byla cesta. Za to po závodní párty, tak to bylo něco! V hlavním stanu se stala hvězdou populární hanbatá břišní tanečnice, která měla obnažené své velké a pevné poprsí. Až jsem si říkal, jakou krásu dokáže příroda stvořit. Navíc, když tak ladně tancovala, nebyla šance se dívat jinam, než na ty její kruhovité vnady. Člověk měl chuť jít blíž a blíž, až nakonec tam uložit svoji těžkou hlavu.

Když však začala druhá etapa, měl jsem to všechno pořád před očima, říkal jsem si, že něco tak hezkého zase dlouho neuvidím, ale kupodivu tomu tak nebylo. Protože se během jízdy z toho našeho rychlého závoďáku ozývaly ne příliš zdravé zvuky, tak jsme se rozhodli, že jak dojedeme do cíle, osobně si motor prohlédnu. Jakmile jsem se dostal pod kapotu, začalParis Dakar 1990 jsem kontrolovat všechny ty naše vychytávky a v tom jsem se trochu spálil o horké nohavice, co jsou na motoru a vedou k výfukům. Prudce jsem sebou cukl, přitom se ještě ťukl do brňavky a naštvaný s pokřiveným obličejem popojdu dál od auta a tam ji vidím. To magické kulaté poprsí, tedy v tomto případě to bylo jen jedno, ale protože znáte celek, není problém si ho představit komplet. Po téhle fantazii mé oči klesly níže a tam dítě, které se tak snaží na onen magický kruh přisát. Ó… Jak já bych chtěl být dítě, v tu chvíli mi došlo, proč jsou tak veliké a pevné. Bolest spáleniny vyprchala a s ní i touha být dítětem. Pousmál jsem se na hříšnou břišní tanečnici, ona úsměv opětovala a já se vrátil k autu.

Snad ji třeba ještě během poutě po nekonečné poušti potkám. Tentokrát už se tak nestalo. Nakonec mi ty její krásné kruhovitéParis Dakar 1990 tvary připomněl závěrečný ohňostroj, který na obloze vypaloval tak obrovské kruhy.

 

 

Samotná hra je ale velice nezáživná a asi jako sama poušť. Možná proto se ji autor snažil okořenit trochu těmi obrázky, ale spíše měl myslet na hru samotnou, než na ženský a jejich prsa. Schází tu v podstatě všechno! Jediné co můžete dělat, je řídit a držet se v dráze, kterou lemují kamínky. Jakmile vyjedete, auto se začne točit okolo své osy jako by bylo na ledě, tím jste úplně dezorientovaní a hledáte cestu zpět. Ať najedete na cokoliv, třeba i do stromu, auto jen poskočí a jede se dál. Žádné poškození, žádné opravy, nekonečné palivo, pořád stejně nudná krajina a hlavně k mému překvapení žádní velbloudi u cesty. Auto má jen jednu rychlost, takže zvuk PC spíkru je na nižších otáčkách snesitelný, ale většinou jedete na maximum, kdy je tón vysoký a děsně protivný. I tak vám ale dává jeho zvuk trochu najevo, jak asi rychle jedete a nemusíte koukat na tachometr. Ale přesto vám řeknu, že tohle dobrodružství by jste si neměli nechat ujít!

 

 Rok vydání: 1990

 Vydavatel: Coktel Vision

 Žánr: Simulátor auta

 

Paris Dakar 1990 – PC 286 aneb velká prsa
Nejeďte na stupnici a zvolte ohodnocení v procentech

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *