Intel Pentium MMX 233MHz

Procesor Intel Pentium MMX 233 MHz, uvedený v červnu 1997, představoval poslední a zároveň nejvýkonnější desktopový model klasické architektury P5 pro Socket 7. Šlo o vyvrcholení celé řady Pentium MMX, která byla uvedena na začátku roku 1997 a postupně nahradila původní Pentium bez MMX instrukcí. Krátce po uvedení tohoto modelu již Intel plně přešel na novou platformu Pentium II se Slotem 1, čímž byla desktopová éra Socketu 7 ze strany Intelu definitivně uzavřena.

Z technického hlediska Pentium MMX 233 MHz stále vycházelo z osvědčené architektury P5. Nabízelo superskalární návrh se dvěma celočíselnými pipeline, oddělené instrukční a datové L1 cache o velikosti 16 KB + 16 KB (zdvojnásobené oproti původním Pentiím) a 64bitovou externí datovou sběrnici. Procesor pracoval se systémovou sběrnicí 66 MHz a využíval modernější 350nm výrobní proces, který umožnil dosažení vyšší frekvence při přijatelném napětí a spotřebě.

Hlavní novinkou celé řady byla podpora instrukcí MMX, které zlepšovaly výkon v multimediálních aplikacích, kompresi dat a částečně i ve hrách. V praxi však Pentium MMX 233 MHz představovalo spíše evoluční krok než zásadní výkonnostní skok. Přesto šlo o velmi rychlý procesor pro platformu Socket 7 a o ideální volbu pro tehdejší špičkové domácí počítače, zejména v kombinaci s kvalitními čipsety a rychlou L2 cache na základní desce.

Testy procesorů s MMX z let 1997 až 1998

Procesory socket 7 jsou testovány na základní desce Gigabyte GA-5AX, která má 512 KB L2 cache, již procesory plně využívají a pro procesory Intel Pentium II jsem použil desku Asus P2B-F. Aby byl zajištěn hladký průběh všech testů, je systém vybaven 256 MB SDRAM a o 3D výkon se stará nVidia GeForce2 MX 32 MB ve verzi PCI.

Testováno ve Windows 98. Použité ovladače nVidia 28.32.