Intel Celeron 300 vs 300A

7. května roku 1997 u firmy Intel začíná éra slotových procesorů a jako první do této patice vzniklo CPU Pentium 2. To dostalo kódové označení Klamath a je samozřejmě úplně jiné než předchůdce do soketu 7. Jeho první frekvence byly 233, 266 a 300MHz. Důležité je, že každý model obsahoval L2 cache 512KB, která byla součástí pouzdra, kde se nacházel procesor a byla připojena přímo u jádra procesoru. Nebyla už tedy součástí základní desky, jak tomu bylo u předchozích generací a výjimku tvoří Pentium PRO. Počítače s tímto matematickým počtářem byly šíleně drahé a cena 70.000,-kč byla normálka. V dubnu roku 1998 Intel vydává svůj první Celeron, který je stejný jako Pentium 2, jenom mu schází ona L2 cache. Jejich kmitočet je 266MHz a druhý má 300MHz, což si myslím, že je v počítačovém světě docela zajímavé. Proč? Vycházely jen po dobu pěti měsíců, jelikož je uživatelé moc dobře nepřijali a to i když byly právě levné. Taky jsou to jen dva modely. Jako první nesou název Celeron a mají i své vlastní kódové označení Covington. 

Že to bylo drsné rozhodnutí, Intel pocítil velice brzy, už v srpnu stejného roku uvádí Celeron-A na 300MHz. Písmenko A značí, že Celeron dostal L2 cache o velikosti 128KB. Takže ty první se označovaly 266/66 + 300/66 a ten resetovací 300A/66. Tím je tedy jako jediný označen tak zvláštně a i název jádra se změnil na Mendocino.

Protože mojí baštou jsou hry, tak se podíváme na herní rozdíl mezi Celeronem 300 a 300A. Jako základní desku jsem použil Asus P2B-F a paměť RAM 64MB na 133MHz. K této sestavě jsem vybral grafické karty, které měly minimálně 16MB paměti a z let 1998-2000. Největší problém představovala karta 3DFX Benshee od Creative a ta mě stála hodně času. Chovala se divným způsobem a často se kousla. Co jsem u ní musel dělat, tak po každém testu, který doběhl do konce, celý počítač vyresetovat a mohl jsem začít další. Pokud jsem to neudělal, došlo k 100% zatuhnutí PC a to i s jinými kartami Benshee. Zkusil jsem pro jistotu i jinou základní desku s VIA čipsetem a tam se zmiňovaná grafika chovala úplně normálně. Dělalo to jen na chipsetech Intel LX, ZX a BX. Takže to dávám za vinu jim.

Všechny testy jsou provedeny v rozlišení 1024×768 a 16-bit barev. S ohledem na 3DFX, které 32-bit barev nikde neumí. U 3DMarků vše na default.

 

 

300   Nvidia RIVA TNT 16MB – 1998   300A
 
 
 
Nvidia RIVA TNT 16MB Nvidia RIVA TNT 16MB

300   Nvidia RIVA TNT2 Ultra 32MB – 1999   300A
 
 
 
Nvidia RIVA TNT2 Ultra 32MB Nvidia RIVA TNT2 Ultra 32MB

300   Nvidia GeForce 256 32MB – 1999   300A
 
 
 
Nvidia GeForce 256 32MB Nvidia GeForce 256 32MB

300   Nvidia GeForce2 MX200 32MB – 2000   300A
 
 
 
Nivida GeForce2 MX 200 32MB Nivida GeForce2 MX 200 32MB

300   ATI Rage 128 Xpert PRO 32MB – 1999   300A
 
 
 
ATI Rage 128 Xpert PRO 32MB ATI Rage 128 Xpert PRO 32MB

300   ATI Radeon 7000 32MB – 2000   300A
 
 
 
ATI Radeon 7000 32MB ATI Radeon 7000 32MB

300   ATI Radeon 7200 32MB – 2000   300A
 
 
 
ATI Radeon 7200 32MB ATI Radeon 7200 32MB

300   3DFX Banshee 16MB – 1998   300A
 
 
 
3DFX Banshee 16MB 3DFX Banshee 16MB

300   3DFX Voodoo3 16MB – 1999   300A
 
 
 
3DFX Voodoo3 3000 16MB 3DFX Voodoo3 3000 16MB

Jak vidíte z testů, tak Celeron 300A je opravdu lepší a někde o hodně. Špatně jsou na tom hlavně grafiky ATI a 3DFX Benshee. Zato na 3DFX Voodoo3 a GeForce 256 jste si zahráli už na pohodu. Samozřejmě i na Nvidia GeForce2 MX 200, ale tady si nejsem jistý, zda karta není až z roku 2001, protože první měly v názvu jen MX. Ovšem podle parametrů je MX200 slabší díky 64-bitové paměťové sběrnici a MX ji má 128-bitovou. Každopádně GeForce2 MX byl totální lidový hit a v rozlišení 1024×768 se na ní dalo dobře hrát. Tím se nakonec stal i testovaný Celeron s L2 cache, jak díky ceně, tak byla dobrá i možnost jej přetaktovat. Což jsem zkusil, ale dostal jsem se jen na stabilních 83 MHz FSB a na 100MHz se vůbec nerozjely.

SOUBOJ GENERACÍ

Kdo byl lepší na stejné (podobné) frekvenci – Intel Pentium MMX anebo Celeron 300? To asi nejde přesně říci, jelikož pro socket 7 existovala spousta různých desek s různými chipsety. Výkon na nich byl hodně různorodý a kompatibilita všelijaká. Podle mých testů ale Celeron s přehledem vyhrál a to i s nižší frekvencí. Mám za to, že prostě celek Intel chipset + Intel procesor je lépe vyladěn. Navíc já si musel vybrat mezi deskami socket 7 takovou, na které fungují procesory + grafiky, které chci otestovat, přičemž ne každá to zvládne. Zcela určitě vím, že o něco lepších výsledků jsem dosáhl na jiné desce, ale ta bohužel nefunguje s ATI grafikami a zase většina ostatních desek má problémy s procesory Cyrix. Nebyla to tak jednoduchá doba jako dnes. K tomu i ti výrobci chipsetů dodávali aktualizované ovladače do operačních systémů a ne vždy se vše povedlo. Každopádně laborování je zdlouhavé, leč se starým hardware příjemné a vůbec žádný problém jsem neměl s grafikami Nvidia.

Všechny testy jsou provedeny v rozlišení 640×480 a 16-bit barev. U 3DMarků vše na default.

 

 

300MHz   Nvidia RIVA TNT 16MB – 1998   350MHz
 
 
 
Nvidia RIVA TNT 16MB Nvidia RIVA TNT 16MB

300MHz   Nvidia RIVA TNT2 Ultra 32MB – 1999   350MHz
 
 
 
Nvidia RIVA TNT2 Ultra 32MB Nvidia RIVA TNT2 Ultra 32MB

300MHz   Nvidia GeForce 256 32MB – 1999   350MHz
 
 
 
Nvidia GeForce 256 32MB Nvidia GeForce 256 32MB

300MHz   Nvidia GeForce2 MX200 32MB – 2000   350MHz
 
 
 
Nivida GeForce2 MX 200 32MB Nivida GeForce2 MX 200 32MB

300MHz   ATI Rage 128 Xpert PRO 32MB – 1999   350MHz
 
 
 
ATI Rage 128 Xpert PRO 32MB ATI Rage 128 Xpert PRO 32MB

300MHz   ATI Radeon 7000 32MB – 2000   350MHz
 
 
 
ATI Radeon 7000 32MB ATI Radeon 7000 32MB

300MHz   ATI Radeon 7200 32MB – 2000   350MHz
 
 
 
ATI Radeon 7200 32MB ATI Radeon 7200 32MB

300MHz   3DFX Banshee 16MB – 1998   350MHz
 
 
 
3DFX Banshee 16MB 3DFX Banshee 16MB

300MHz   3DFX Voodoo3 16MB – 1999   350MHz
 
 
 
3DFX Voodoo3 3000 16MB 3DFX Voodoo3 3000 16MB

Výsledky jsou docela překvapivé, ale jak jsem psal nahoře, podle mě Intel Pentium MMX 266MHz s OC 350 v mé desce neběží úplně naplno. Ovšem deska není žádný Noname produkt, je to model GA-5AX od firmy Gigabyte a zvládne až FSB 140MHz. Je to sice chipset ALi, ale na výběr v minulosti byly potom už jen VIA anebo SiS. Na druhou stranu, má docela dobrou kompatibilitu se vším, co jsem do ní instaloval, jen první procesory Cyrix bez MX tam nejedou korektně s mnoha AGP grafikami. 

Asus P2B-F

Asus P2B-F

Gigabyte GA-5AX

Gigabyte GA-5AX

  • QUAKE 1 (1996)
  • QUAKE 2 (1997)
  • Unreal Gold (1999)
  • Kingpin (1999)
  • 3D Mark MAX 1999 (1999)
  • 3D Mark 2000 (1999)
Štítky:
3 komentáře

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *