Commodore periferie

Disketové mechaniky 1541 a 1541 II jsou určené ke Commodoru od VIC-20 až po Commodore 128. Propojení s počítačem se provádělo pomocí DIN kabelu, který měl šest drátům a bylo to velice jednoduché. Pokud si prohlédnete mechaniky zezadu, jsou tam dvě kolečka, tak tam se kabel zasouval z počítače a do druhého mohla přijít třeba tiskárna.

Většina vlastníků Commodore 64 aspoň ze začátku vlastnilo nějaký magnetofon a k tomu magnetofonové kazety. Jako záznamové médiu to nebylo moc spolehlivé, taky to bylo dost pomalé. Velice často, pokud jste získal nějaké  kazety, se musela přenastavit hlava magnetofonu a to na co nejvyšší tón. Hláška typu „Tape loading error“ byla docela častá. Číselník na magnetofonu sloužil pro hrubou orientaci, kde, jaká hra nebo program, by se měl nacházet. Samozřejmě to muselo být popsáno na obalu kazety a bylo nutné kazetu přetočit na začátek. Commodore si ale vyráběla svoje Datassety a byly speciálně určené jen na data. Taky se hodně používalo „turbo“, které bylo pro nahrávání dat z kazet rychlejší a k tomu sloužili i různé Cartridge. Jako například Final Cartridge II.

Tiskárnu mám jen jednu, ale stojí za to, protože její možnosti použití jsou super. Můžete ji totiž připojit ke Commodore 64/128, nebo k Amize a dokonce i k PC. Je z roku 1989, mám 9 jehliček a pořád krásně tiskne. 

Originální myš a joysticky pro hraní her.

Televize nebo monitor bylo taky nutné vlastnit. Pokud možno aby to bylo součástí Commodore, jinak v domácnosti vznikaly rozepře a pokud bylo v domácnosti víc spolubydlících, vznikaly fronty na televizi. U nás v ČSSR byla nejčastěji použita černobílá TV Merkur (taky už ji  bohužel nemám), propojení se provádělo koaxiálním kabelem, kam se připojovala venkovní anténa, co byla na střeše. Potom se zapnutý Commodor musel naladit stejně a jako kdybyste hledali nějakou stanici. Commodore si vyráběl i vlastní monitory, na kterých proti televizi, byl obraz o hodně hezčí a kvalitnější.

Různé domácí časopisy pro C64 + C128 a našel jsem i nějakou dobovou reklamu.