Amstrad PCW 8512

Chvíli jsem přemýšlel, jak počítač z Velké Británie Amstrad PCW 8512, který se začal prodávat roku 1985, popsat. Nejdřív mě napadlo, že jde o All-in-one počítač. Má všechno potřebné uvnitř monitoru, sice toho není moc, ale je to tam a funguje to. K tomu to ještě umocňuje tiskárna, která byla součástí balení tohoto stroje při prodeji a rozhodně se nepřikupovala. Tím pádem se dostáváme k druhé věci, že to není žádný herní mazel. Je to prostě takový vylepšený psací stroj, který mimochodem vypadá úchvatně a působí dnes parádním retro dojmem. Když jste si ho koupili, našli mu nějaké pěkné útulné místečko na stole, potom ho jednoduše zapojili, tak vám už nic nebránilo ho používat a spokojeně psát + tisknout. Já na disketě našel jeden dokument, ten vytiskl a jak je vidět, diakritika zde není.

Když se v minulosti počítač prodával, byly v dodávce povinně přibaleny dvě diskety s logem AMSTRAD, protože bez nich je stroj úplně mrtvý. Ano, pokud do počítače nedáte správnou disketu, svítí obrazovka jen zeleně a nic se neděje. Jen tak mimochodem, monitor má ďábelské rozlišení 720×256 a nestandardní režim textu 90 x 32. Je to tím, že zde není žádná ROM paměť a proto je potřeba těch bootovacích disket. Na první disketě strana A, je hlavní program, který se jmenuje „LOCOSCRIPT“ od firmy Lokomotive Software a jde o textový editor. Ne náhodou má číslo jedna, protože je to primární software, který určuje použití této mašiny a je k tomu přizpůsobená i klávesnice. Pokud disketu otočíte, je tam operační systém CP/M alias CP/M plus. Druhá disketa nese programovací utility plus Dr. Logo a nápovědu.



Parametry:

  • Procesor: Zilog Z80 na 3.58 MHz
  • Paměť RAM: 256-512KB
  • Paměť ROM: 0KB
  • Interní mechanika: Disketová mechanika 3 palce
  • Video a monitor: Vlastní čip Amstrad ASIC, k tomu zelený 13 palcový CRT s max. rozlišením 720×256 a režim textu 90 x 32.
  • Zvukovka: PÍ PÍ PÍ sPÍkr
  • Klávesnice: Německá
  • Tiskárna: Amstrad Matrix Ducker

Teď něco k mému konkrétnímu kusu, ze kterého jsem trochu rozpačitý a je to takový mišmaš. Nemyslím si, že by ho někdo někdy upravoval, ale 100% jistý si být samozřejmě nemůžu. Tak především, všechny nápisy mají informaci o paměti 512KB, ale když jsem stroj rozdělal, abych vyměnil gumičku na disketové mechanice, tak jsem zjistil, že obsazená je jen jedna polovina paměti RAM a tím pádem má podle mě stroj jen 256KB. Dalším důkazem je, že při zapnutí se vytvoří RAM disk, který má velikost 112KB a při velikosti RAM 512KB by měl mít 386KB. Taky je divné, že když je to podle těch nápisů vyšší verze, tak proč postrádá druhou disketovou mechaniku a potom tu je manuál. Ten je očividně původně k počítači Schneider, ale je přelepený nálepkami Amstrad, snad originálními. Obsahuje popis i návod všech programů, co jsou na obou originálních disketách a vše je německy.

Pokud si budeme chtít myslet, že vše je původní, bude to zřejmě nesmysl. Nebo ne? Je možnost si vzít z 512KB těch 256KB a nechat tam dalších 256KB. Proč tam ale není druhá disketová mechanika, je tam jen originální záslepka a na ní schází samolepka. Pokud by to někdo skládal ze dvou počítačů, nebránilo by mu přece druhou disketovou mechaniku tam dát a paměť rozšířit. Bylo by to věrohodnější, než jak je to teď, ale pravdu se asi nikdy nedozvíme. Každopádně, teď je stroj spíš po downgrade. Možná ho tak výrobce opravdu prodal, jako nějaký výprodejní kus ze skladu Schneider + Amstrad, protože se prodávaly až do roku 1998, což je neuvěřitelné a prodalo se jich přes 8 miliónů. Na počítač samozřejmě existují i nějaké ty hry, ale bohužel, není v mých silách si diskety vytvořit, ale třeba časem nějaké seženu.

Clous

www.clous.cz

Stačí kliknout O mně

Čtěte dál

PředchozíDalší

7 komentáře “Amstrad PCW 8512

    1. Díky! Já ti nevím, pokud by to byla plná 8512, tak by měla i tu druhou mechaniku. Ramka se dá nějak využít i když jen 256KB, ale co ta disketová mechanika? To přeci skoro nikdo nepoužíval, kdo mohl, měl 3.5 FDD.

    1. a že by tam potom někdo dal jen tu záslepku. No možné je všechno. Ovšem počítač je jako nový, navíc minulý majitel ho dobře uložil a tvrdil že do něj nikdy nezasahoval. Byl to ale druhý majitel, ten první nevím. I ten manuál je podivný, jako by Amstradu došly německé verze, tak použil německý ke Schneideru a pleskli na to nálepky Amstrad.

  1. Podle mne paměti z počítače nikdo nevyndaval.
    Chyba je v tom předpokládaném roku výroby.
    Podle mne by měl být 1987.

    Tehdy se Amstrad rozhádal se Schneiderem, který prodával CPC, PCW a PC pod svou značkou (PCW jako Schneider Joyce). Schneider ale chystal svoje EuroPC a nechtěl dělat dealera písíčkům konkurence ani prodávat „novou“ řadu PCW 9xxx.
    Amstrad musel doprodávat počítače v Německu sám, ale PCW 8xxx už mělo zastavenou výrobu, v Británii bylo představeno PCW 9512. Ten počítač se tedy neprodal jako Schneider, ale jako Amstrad, nepochybně byl prodán jako PCW 8256, ale v bedně 8512, protože byly ještě k dispozici.
    Upgrade je jednoduchý – jen se dají ty RAMky a disketovka. Proti upgradovanému 8256 bude ten rozdíl, že plasty budou nejspíš odpovídat pravému 8512 (měly jiný odstín, 8512 je tmavší – pokud ne, tak byla použita 8256 bedna s neprávným lejblíkem).
    (Pozor, horní disketovka je jednostranná 40 stop – 180 kB, dolů se ale dávala oboustaranná 80stopá, 720 kB. Ta byla ale méně spolehlivá – asi si ty dvě hlavy proti sobě vadily – a tak bych doporučoval spíš 3,5″ nebo Gotek.)

    Počítač opravdu nemá žádnou ROM – dokonce ani bootROM.
    Jediná ROM je v kontroléru tiskárny (tuším řady 8048), který po zapnutí strká data na sběrnici (jako to dělají simulátory EPROM), kde je Z80 čte jako intrukce a vykonává. Program pro boot z diskety má jen pár bajtů. Pak už se jede z RAM.

    Amstrad se musel v roce 1985 rozhodovat, kterou linii „kancelářských“ počítačů pro domácnosti a živnostníky nechá – zda PCW (Z80, monochrom, CP/M, omezené možnosti připojení) za 399 liber i s tiskárnou a monitorem, nebo QL od právě koupeného Sinclaira (68k, barvy, multitasking, síť, …) za 399 liber bez monitoru a tiskárny.
    Vybral zaříznout QL a získal v prvních letech s PCW 60% trhu v Británii (20% v Evropě).
    Pro srovnání, klony PC tehdy měly 30% trhu s kancelářskými počítači, PCW mělo proti nim cenu čtvrtinovou.
    V rozhodování Amstradu pomohlo i to, že podle Sugara (ale i třeba šéfa Tandy) je hlavním důvodem k pořízení počítače do domácnosti zpracování textů.

    Dokonce ta tiskárna s klávesnicí u PCW 8xxx se dají sešroubovat dohromady tak, že tvoří psací stroj!
    Původně se počítalo jen s Locoscriptem, jako u ostatních wordprocesorů (Philips VideoWriter, …). Cp/M bylo přilepeno na poslední chvíli (zato šlo o pokročilé modulární CP/M 3 (Plus) s GSX a ne staré CP/M 2.2, které se používalo za socialismu u nás).
    Původně měla být i obrazovka na výšku, aby se na ni vešel náhled celé A4 (jako pozdější Macintosh Portrait Display), ale prý by to vyšlo dráž, tak ponechali aspoň těch 90 znaků na řádek.

    1. No to je vyčerpávající komentář, zase jsem se něco dozvěděl a děkuji za něj. Zdá se tedy, že opravdu byl takto prodán.

      Obaly jsou všechny tmavší a všude je 8512. Ten rok, to se myslí, že ty 8512 šly na trh až v roce 1987?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.