Výročí 30 let DIDAKTIK M

Třikrát sláva a hurá počítači Didaktik M! Je to přesně 30 let, kdy se tato hračka stala součástí mého života a jaký s ním byl život? Upřímně, moc si to už nepamatuji, ale věřím, že ty pocity byly jako když se člověk zamiluje. Takže s tím chcete být pořád a zkoumat. Za nějaký čas přijde to, kdy zamilovanost vyprchá, buď jen z části anebo úplně. Pokud se prázdné místo pocitů nevyplní láskou, je třeba člověka opustit. Ale počítač není člověk, takže ať chcete anebo ne, ta věc se stane běžnou součástí života a v lásku nikdy nepřeteče. Tak snad se mi trochu povedlo popsat ten prvotní pocit z Didaktiku M, který pro mě byl cenově dostupný, také nový a se zárukou.

Má tedy v mém srdci pevné místo, jelikož parádních zážitků s ním mám opravdu mnoho, ale uběhlo oněch 30 let a co na to můj mozek dnes? Zkoušel jsem hrát ty hry, které mi v paměti uvízly, ale upřímně na to už nemám tu fantazii nebo možná věk. A také mě napadá další varianta, že znám spoustu lepší her a to až po současnost. To jejich dělení na zábavné až po ty nezáživné mám odjakživa a čas utrácím s těmi prvními. Taky nervy už nejsou jako za mlada a u těch jednoduchých her je potřebujete mít pevné. Nepřátelé se tam totiž většinou chovají velice nepředvídatelně, také se neustále obnovují a bývá jich moc. Proto tam pořád umíráte a ocitáte se X-krát stále na začátku. Zábava v 90-tých letech, ale už stačí raději jen zavzpomínat.

Dnes můžu předem říci, že první odstavec platí i pro můj druhý počítač z roku 1993, ale tam ta zamilovanost vydržela mnohem déle. Proč tomu tak bylo, si povíme na výročí mého prvního PC 286 a tedy v roce 2023, tak vydržte 😀

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *