Nebudu chodit kolem horké kaše, ale tahle hra se prostě táhne jako kouř v uzavřené místnosti, kde houstne a houstne. Musím poznamenat, že z minulosti mám přece jen lepší vzpomínky – asi je můj mozek trochu přibarvil. Jenže když hra vyšla, nic podobného neexistovalo, člověk to mohl jen vtáhnout do plic, držet to tam co nejdéle a potom se rozplývat. Kam jsem to tehdy v roce 1994 dotáhl, si už nevzpomínám, ale jistě ne do samotného konce, to bych si snad tu nirvánu pamatoval. Takže po X letech jsem došel do osmého levelu a zde se zastavil. Ne že bych nemohl pokračovat dál, ale prostě nebyl důvod jít vpřed a hlavně to začala být časově dost nuda.
Hnací motor 3D stříleček je vše zabít a tady je to stejné. Ale v 3D si na záchod nezajdete, protože byste dostali headshot, jenže tady… Je to strategie, nikdo neočekává žádnou akčnost a tak máte čas. Spoustu času i na velkou stranu, k tomu byste si u toho mohli prolistovat nějaký ten herní časopis, ale nesmíte podcenit začátek nového levelu, protože je nutné obsadit co největší území a jen tak dosáhnete vítězství. Tuhle rutinu se naučíte poměrně rychle, potom dlouho čekáte, až se vše postaví, jen koukáte na ty roztomilé dříče anebo je lepší jít na ten záchod. Ovládání je zde hodně nezvyklé, jelikož se na myši používají pro určité akce obě tlačítka najednou. Dám příklad: chcete zbourat budovu, tak musíte levým tlačítkem na myši kliknout na ni, potom pravým kliknout na ikonu bourání, plus to tlačítko pořád držet stisklé a k tomu kliknout levým. Potom všem ještě vyběhne tabulka, zda to chcete opravdu zbourat.
Další záludností jsou samotné budovy, které nemají žádný popis, takže si je musíte zapamatovat podle vzhledu, ale naštěstí jich není mnoho. Stavění je prosté: kliknete na místo, kde chcete něco mít a v tří-listovacím menu si budovu vyberete. Někde můžete postavit jen malé chaloupky a když je dost místa, tak i ty velké. Aby se vybudovala, musíte ji taky zapojit do systému cest, které taky tvoříte vy , což je velice originální. Hra také obsahuje statistiky snad všeho, co vyrábíte a můžete si tedy ekonomiku poměřit s protivníkem. Taky lze určit prioritu zboží, které se má v té pavučině cest přepravovat přednostně, pokud je dostupné a naleznete tam také seznam postavených budov. Provázanost budov nemá cenu vysvětlovat, jelikož všechno souvisí se vším. Ovšem zlato si pozornost zaslouží, to je moc, každý na něj slyší a pro něj i umře. Touto vzácnou komoditou si zaplatíte ty nejlepší rytíře, kteří se rychlostí šneka budou prát za nová území nebo naopak bránit ty už získaná.
Poměrně hezká je grafika, kterou si můžete přepnout na 640×480, což bych řekl, že je takové minimum, jelikož vaše osada se rozrůstá do docela velkých rozměrů. Kdybych to měl hrát na Amize-500, kde hra vyšla už v roce 1993, asi bych to ani nezačal, jelikož na obraze toho moc nevidíte. Trochu mě zarazilo, že i když je toho prostoru docela hodně, tak pro ty velké budovy to až tak slavné nebylo. Často jsem je stavěl tam, kde bych to normálně neudělal, byl to trochu chaos. Hra má i dobré ozvučení v podobě zvukových efektů, které si časem vypnete. Stejně tak i hudbu, protože pořád hraje dokola jen jedna skladba, i když má úctyhodných šest minut. Můžete si ji zde poslechnout. Já to nahradil vlastní hudbou. jež mi hrála z jiného PC.
Rok vydání: 1994 na PC
Vydavatel: Blue Byte Software
Žánr: Real-time strategie
Dnes takhle utrácet čas bez toho, aniž by vás hra k něčemu nutila, je podle mě nemožné. Proto kdo ji nehrál v minulosti, nebude ji hrát ani teď a to můj verdikt.
Hodnotenie je osemetne v tej dobe na Amige kludne 95% (rozlisenie vobec nevadilo) teraz hmm tak 40% 🙂