Enterprise 128

Fanatickým milovníkům vymyšleného světa Star Trek, který se do našich myslí dostal z televizních seriálů, celovečerních filmů, románů, komiksů či videoher, se bude tento počítač hrozně líbit a to protože nese část názvu z jedné nejslavnější lodí. A oním korábem, jenž překonává nesčetněkrát rychlost světla v podobě Warp pohonu, je USS Enterprise (NCC-1701). Ovšem počítač se jmenuje Enterprise 128 a výrobcem je Velká Británie. Takže teoreticky se to může napsat UK Enterprise (128KB) a hned to vypadá, že si také zalétá. Každopádně by šel zařadit do série „Star Trek: Nová generace“ z roku 1987, kde létá loď USS Enterprise (NCC-1701-D), protože jeho rok výroby je 1985, což není až tak vzdálené.

Jak to vlastně celé začalo? Jedna společnost z Hongkongu jménem Loculams se v roce 1982 rozhodla, že domácí 8-bitové počítače jsou dost lukrativní trh, tak proč se taky neproslavit, k tomu i nevydělat pořádný balík peněz a tak oslovila britanskou společnost Intelligent Software. My ovšem minulost známe, takže už teď je jasné, že se nic z toho nastalo. Když ale chcete vydělat, musíte i investovat, tak se na vývoj utratilo 20 milionů dolarů a začalo se od nuly. Takže bylo potřeba navrhnou základní čipy pro grafiku a zvuk. Toho se ujali Nick Troop a Dave Woodfield. Každý se ujal jednoho a výsledky se jmenovaly po nich. Nick byl tedy šváb pro zvuk + správu pamětí a Dave pro grafiku.

Celý vývoj tedy začal v roce 1982, budoucí jméno mělo znít Elan, později se to přejmenovalo na Flan, jen z E se udělalo F, až nakonec tedy vznikl Enterprise. Počítač měl překonávat všechny 8-bitové stroje oné doby, proto má barevná paleta 256 barev, která šla použít v rozlišení 180×80. Nejčastěji se však používalo rozlišení 256 x 160 se 16 barvami a maximum bylo úžasných 672 x 512 a dvě barvy. Zvukový čip Dave umožnil, aby z Enterprise hrály čtyři stereofonní kanály současně, tedy tři hudební kanály + jeden je pro šum a k tomu 8 oktáv.


Parametry:

  • Předpokládaný rok výroby: 1985
  • Procesor: Zilog Z80A (4MHz)
  • Paměť RAM: 128KB
  • Paměť ROM: 32KB 
  • Video: Nick / 180×80 pixelů 256 barev z 256 možných / 320×200 pixelů 16 barev / 256 x 160 pixelů a 2 barvy / Cinch video + RGB a oba v divném konektoru
  • Zvuk: Dave / 3 tóny / 8 oktáv a šum
  • Systém: IS-BASIC, IS-DOS a EXOS
  • Klávesnice: Anglická QUERTY

Pokud si počítač prohlédnete ze všech stran, zjistíte, že konektorů je tam jak hub po dešti. Stroj byl zamýšlen pro co nejvíce uživatelů, aby uspokojil jak domácnosti, tak i firmy. Proto k němu lze připojit ty základní periferie jako jsou myš, joystick, tiskárna, ale bohužel má vše nestandardní konektory. Dokonce má zásuvku pro připojení do sítě a mohlo tak mezi sebou komunikovat 32 strojů.

Kazetový magnetofon, ten určitě známe z Didaktiků, se zde naštěstí propojuje klasickým 3.5 jackem a tak stačí jakýkoliv. Na levé straně je menší slot, kam se vkládají různé ROM cartridge, jako třeba s jazykem IS-Basic (ten byl součástí balení) anebo rozšíření o dalších 64KB RAM. Něco takového měla například i naše Tesla PMD-85 anebo IQ 151. Napravo se nachází expansion slot, který sloužil hlavně k připojení disketové mechaniky, ale jde tam vložit i konektorový stromeček. Potom třeba můžete mít zapojenou onu disketovou mechaniku, k tomu třeba rozšíření paměti RAM a to až na 3.9MB. Dokonce jsem našel na Internetu, že do toho expansion slotu byl zasunut emulátor počítače ZX Spectrum a potom by šly hrát hry i z této mašiny.

První věc, která mi nejde do hlavy, že počítač nemá kompozitní výstup ve standardním cinch výstupu anebo aspoň přechodku v balení. Protože koncovka na RGB monitor v počítači je, dokonce i se zvukem a vše je potřeba redukovat. To je ovšem velká škoda a týká se to též zapojení joysticku. Musel jsem se tedy spokojit s připojením na TV do klasického anténního vstupu a obraz naladit. Že je to hrozné na LCD, je vidět na fotkách, které jsem dělal, když jsem zkoušel projít přibalenou magnetofonovou kazetu, bohužel klasickou CRT TV zde nemám.

Tím se dostáváme k dalšímu problému, kterým je kabel k magneťáku. Ten je zde jeden, ale pokud chcete i něco uložit, jste nuceni kabel přehodit a to jak v počítači, tak i v magnetofonu. Já použil i remote control, takže počítač si kazeťák ovládal sám a to bylo dobré. Když se program nahrál, stroj na to upozornil jemným pronikavým pípáním, jako když zapomenete zavřít ledničku. Jenže tyhle zdířky jsou na počítači dvě a na kazeťáku jen jedna, takže pokud tuhle vychytávku budete chtít používat, bude chtě-nechtě kabel muset v počítači přehazovat. Takže místo toho aby to šlo jednodušeji proti konkurenci, to zde jde o hodně hůř.

Teď to pozitivní. Určitě se mi líbí vzhled, je takový futuristický. Super je i náklon kláves a celková tloušťka. Klávesnice jde taky dobře, barvy jsou trochu šílené a celé to trochu připomíná Lego stavebnici. Místo kurzorových tlačítek, je zde malý joystick, se kterým můžete běhat po celé obrazovce, stejně jako by to byla myš. Je to ovšem o hodně pomalejší a někdy jsem i o něj nechtěně zavadil. Pokud nevložíte cartridge, co se vkládá na levé straně počítače s nějakým tím počítačovým jazykem, spustí se vám automaticky vestavěný užitkový program „Enterprise Word Processor“ a máte z toho takový chytřejší psací stroj. Můžete to, co v něm napíšete, uložit na kazetu a taky vytisknout.

Abych získal nějakou hudbu, zkusil jsem pár her a to i s tak špatným obrazem. Pomocí notebooku Acer TravelMate 292LMi + programu, který se jmenuje TAPir v0.2.3, jsem je vypískal a kupodivu je to relativně rychlé. Všiml jsem si ale, že některé hry podporují interní joystick a jiné ne. Taky se ale dají ovládat klávesnicí, k tomu u všech testovaných byla možnost si i navolit jednotlivé klávesy a tak nepřítomnost pořádného joystick tolik nevadí. Mně osobně se tedy lépe hraje na dobré klávesnici, která tady je. Během celé doby testování byl stroj stabilní i po těch 35 letech, ale jak je na levé straně takové to žebrování, aby se horký vzduch mohl dostat ven, tak ta část je hodně horká a v určitých místech neudržíte prst.

No a tedy nakonec závěrečný verdikt. Počítačů se údajně vyrobilo okolo 70.000 kusů, podle sériových čísel a já mám 007225. A když se začal prodávat, měl nedostatečnou softwarovou podporu, k tomu těžkou konkurenci v podobě firmy Amstrad/Schneider a navíc tu stále tu bylo ZX Spektrum, Commodore a Atari. Jenže jak to ve světě obchodu bývá, důležitá je cena a ta zde byla stanovena moc vysoko proti konkurenci. Přesto tu byla jedna země, která projevila zájem o tyto stroje a tehdy se jmenovala Maďarská lidová republika.

Jen tak mimochodem, tam je obří jezero Balaton, kde jsem se za doby komunismu párkrát koupal a je to tam krásné. Do této země se podařilo prodat přes 20.000 kusů, stát mu udělal i velkou reklamu a tak je tam hodně slavný. Jak se obchod odehrál ,samozřejmě nevím, možná je prostě jen koupili anebo se použil naturální obchod. Což znamená, že my vám dáme hvězdné počítače Enterprise 128 a vy nám za to třeba nějaké průmyslové zboží. Takže, jestli někdy budete hledat hry, tak určitě navštívíte maďarské servery. Byl jsem hodně překvapený, kolik herních titulů stihlo vzniknout, převážně jde o předělávky ze ZX Spectrum a Amstrad/Schneider CPC. Pro pohodlnou práci by to ovšem chtělo disketovou mechaniku, protože většina jejich image je uložených pro toto médium anebo ještě něco modernějšího. 

Clous

www.clous.cz

Stačí kliknout O mně

Čtěte dál

PředchozíDalší

3 komentáře “Enterprise 128

  1. „kabel k magneťáku. Ten je zde jeden, ale pokud chcete i něco uložit, jste nuceni kabel přehodit a to jak v počítači, tak i v magnetofonu“
    Nene! K počítači se dodávaly kabely čtyři – MIC, EAR a dva pro remote. Dva s černými konektory (EAR a jeho remote) a dva s šedými (MIC a jeho remote).

    „barvy jsou trochu šílené“
    Naopak byly tehdy tak ikonické, že je Amstrad převzal pro svoje CPC (lidi byli natěšení z časopisových reklam na nový super-osmbit, a z fotek znali tenhle barevný vzhled klávesnice, Amstrad toho trochu zneužil).
    Existuje i varianta s šedými klávesami pro obchodní dům Sears, který chtěl, aby počítač vypadal seriózněji, ale nakonec se neprodávala.
    https://enterpriseforever.com/hall-of-fame/qa-with-werner-lindner-technical-director-of-the-enterprise-computers-gmbh/?action=dlattach;attach=11970;image

    Zdroj, jak hodně topí, ničí kšandu klávesnice, takže se doporučuje výkonové prvky vyměnit za méně topící a případně vyměnit membránu klávesnice (a na klávesnicový konektor napájet diody, které tam chybí).

    Jinak Enterprise je zajímavý počítač – málokterý osmibit počítal v základu s rozšířením na 4 MB RAM, dokonce se do budoucna počítalo s lepšími grafikami – Basic umí obsloužit až 1280×720!
    V paměti je možné mít několik programů a skákat z jednoho do druhého.

    Grafika je definovatelná, takže pro spouštění programů ze ZX Spectra nebo Amstradu CPC není potřeba ani ten hardwarový emulátor, v podstatě stačí grafiku nastavit tak, aby její organizace byla stejná jako u příslušného počítače, nahrát ROMku Spectra či CPC, hru a (případně po menších úpravách věcí, jako stránkování paměti) spustit.

    Pro zápis na disk se používá FAT12 kompatibilní s PC, je i softwarová kompatibilita s CP/M (IS-DOS) při zachovaném formátu FAT12 (jiné CP/M počítače používají formát CP/M).

    Dokonce pro Enterprise existuje i okenní multitaskingový systém. Ale to už si člověk jen s kazeťákem nevyzkouší.

    1. Ale můj kazeťák má jen jeden remote. Barvy budou věcí vkusu, ale proti jiným počítačům jsou trochu šílené, rozhodně se tím hodně odlišuje. Vlastně hodně proti tomu hlavnímu tehdejšímu proudu. Jinak díky za doplňující informace a mně se hlavně líbí jeho ten jeho název Enterprise 😀 Jinak bych ho já klidně přirovnal k takovému SAM Coupé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *