Naopak, tehdy se doprodávaly, už byl nový model. A tenhle kousek právě by mohl být z těch posledních

No to je vyčerpávající komentář, zase jsem se něco dozvěděl a děkuji za něj. Zdá se tedy, že opravdu byl takto prodán.

Obaly jsou všechny tmavší a všude je 8512. Ten rok, to se myslí, že ty 8512 šly na trh až v roce 1987?

Tehdy se Amstrad rozhádal se Schneiderem, který prodával CPC, PCW a PC pod svou značkou (PCW jako Schneider Joyce). Schneider ale chystal svoje EuroPC a nechtěl dělat dealera písíčkům konkurence ani prodávat „novou“ řadu PCW 9xxx.
Amstrad musel doprodávat počítače v Německu sám, ale PCW 8xxx už mělo zastavenou výrobu, v Británii bylo představeno PCW 9512. Ten počítač se tedy neprodal jako Schneider, ale jako Amstrad, nepochybně byl prodán jako PCW 8256, ale v bedně 8512, protože byly ještě k dispozici.
Upgrade je jednoduchý – jen se dají ty RAMky a disketovka. Proti upgradovanému 8256 bude ten rozdíl, že plasty budou nejspíš odpovídat pravému 8512 (měly jiný odstín, 8512 je tmavší – pokud ne, tak byla použita 8256 bedna s neprávným lejblíkem).
(Pozor, horní disketovka je jednostranná 40 stop – 180 kB, dolů se ale dávala oboustaranná 80stopá, 720 kB. Ta byla ale méně spolehlivá – asi si ty dvě hlavy proti sobě vadily – a tak bych doporučoval spíš 3,5″ nebo Gotek.)

Počítač opravdu nemá žádnou ROM – dokonce ani bootROM.
Jediná ROM je v kontroléru tiskárny (tuším řady 8048), který po zapnutí strká data na sběrnici (jako to dělají simulátory EPROM), kde je Z80 čte jako intrukce a vykonává. Program pro boot z diskety má jen pár bajtů. Pak už se jede z RAM.

Amstrad se musel v roce 1985 rozhodovat, kterou linii „kancelářských“ počítačů pro domácnosti a živnostníky nechá – zda PCW (Z80, monochrom, CP/M, omezené možnosti připojení) za 399 liber i s tiskárnou a monitorem, nebo QL od právě koupeného Sinclaira (68k, barvy, multitasking, síť, …) za 399 liber bez monitoru a tiskárny.
Vybral zaříznout QL a získal v prvních letech s PCW 60% trhu v Británii (20% v Evropě).
Pro srovnání, klony PC tehdy měly 30% trhu s kancelářskými počítači, PCW mělo proti nim cenu čtvrtinovou.
V rozhodování Amstradu pomohlo i to, že podle Sugara (ale i třeba šéfa Tandy) je hlavním důvodem k pořízení počítače do domácnosti zpracování textů.

Dokonce ta tiskárna s klávesnicí u PCW 8xxx se dají sešroubovat dohromady tak, že tvoří psací stroj!
Původně se počítalo jen s Locoscriptem, jako u ostatních wordprocesorů (Philips VideoWriter, …). Cp/M bylo přilepeno na poslední chvíli (zato šlo o pokročilé modulární CP/M 3 (Plus) s GSX a ne staré CP/M 2.2, které se používalo za socialismu u nás).
Původně měla být i obrazovka na výšku, aby se na ni vešel náhled celé A4 (jako pozdější Macintosh Portrait Display), ale prý by to vyšlo dráž, tak ponechali aspoň těch 90 znaků na řádek.

a že by tam potom někdo dal jen tu záslepku. No možné je všechno. Ovšem počítač je jako nový, navíc minulý majitel ho dobře uložil a tvrdil že do něj nikdy nezasahoval. Byl to ale druhý majitel, ten první nevím. I ten manuál je podivný, jako by Amstradu došly německé verze, tak použil německý ke Schneideru a pleskli na to nálepky Amstrad.

Díky! Já ti nevím, pokud by to byla plná 8512, tak by měla i tu druhou mechaniku. Ramka se dá nějak využít i když jen 256KB, ale co ta disketová mechanika? To přeci skoro nikdo nepoužíval, kdo mohl, měl 3.5 FDD.