Draco 2x 400

Draco 2×400 – to je síla dvou procesorů! V minulosti sloužil především jako pracovní stanice či server. Je to poctivé staré železo, a to jak váhou, tak konstrukcí. Název jsem vyčetl z časopisu CHIP 06/1998. Základní deska pochází od Intelu a je osazena legendárním čipsetem 440BX. I když to tehdy nebylo zrovna levné řešení, představovalo způsob, jak si domů nebo do menší firmy přinést skutečný multiprocesing. S dvojicí procesorů Pentium II 400 MHz jste na papíře měli výkon 800 MHz, i když v praxi většina běžných aplikací druhé jádro samozřejmě nevyužila. Oba procesory jsou zasazené do typických velkých „kartridží“ pro Slot 1, které se do desky zasouvají podobně jako grafické karty. Je to kus poctivého hardwarového inženýrství, jaký už dnes jen tak neuvidíte.

Původně se tyto stroje nejčastěji dodávaly s operačním systémem Windows NT 4.0 Workstation nebo Server, protože právě NT 4.0 dokázal výborně využívat SMP (Symmetric Multiprocessing) a nabízel stabilitu, která byla u duálních systémů klíčová. V té době se samozřejmě používaly i různé distribuce Linuxu (například Slackware nebo Red Hat), které si s těmito konfiguracemi rozuměly velmi dobře.

Protože má tento konkrétní počítač na čelním panelu jen jednu nálepku Intel Inside Pentium II, byl zřejmě prodán jako jednoprocesorový, s možností pozdějšího rozšíření. Já jsem se zaměřil zatím jen na jeho otestování, takže jsem do něj vložil druhý procesor se stejnou frekvencí, ale jiným chladičem a jinou revizí. Na testování to stačí, ale do budoucna bych rád sehnal dva zcela identické kusy. Nepoužil jsem ani SCSI pevný disk, ale v budoucnu ho tam vložím, protože jsou extrémně hlučné — a i samotný počítač je dost hlasitý. Upřímně, dlouhodobě se to nedá poslouchat.

Jako operační systém jsem zvolil Windows XP Professional SP3 a rozšířil paměť RAM ze 128 MB na 384 MB, aby byl systém svižný. Právě Windows XP SP3 je ideální volbou, protože díky vylepšené správě paměti a podpoře ovladačů dokáže duální Pentia II dobře využít.

Bohužel při pokusu spustit novější verzi CPU-Z systém vždy zamrzl. Zarážející byl také výkon v PCMark 2002 – i s oběma 400MHz procesory nedokázal překonat starší jednoprocesorové Pentium III 450 MHz. V benchmarcích, které nejsou optimalizované pro SMP, se oba CPU jednoduše neprosadí a výsledný výkon tam odpovídá jen jednomu jádru. Jediným testem, kde se duální konfigurace skutečně projevila, byla AIDA Extreme v2.60, v níž si dvojice procesorů vedla výborně a ukázala svůj skutečný potenciál.

_{Srovnání s jinými PC + notebooky v síle CPU a RAM}

Zpracovávám pouze několik syntetických testů a zde jsou čtyři z nich.

---

 

VÝKONNOSTNÍ TESTY VE WINDOWS 98
AIDA32 ver.3.80
RAM čtení	447	MB/s
RAM zápis	205	MB/s
AIDA64 Extreme Edition ver.2.60
RAM čtení	451	MB/s
RAM zápis	196	MB/s
RAM kopírování	289	MB/s
RAM latence	182.0	ns
CPU Queen	1367	Score
CPU PhotoWorxx	943	Score
CPU Zlib	7.3	MB/s
CPU AES	1189	Score
CPU Hash	76	MB/s
FPU VP8	111	Score
FPU Julia	73	Score
FPU Mandel	62	Score
FPU SinJulia	130	Score
PC Mark 2002 – CPU test
Jpeg Decoding	3.7	MPixels/s
Zlib Compression	1.2	MB/s
Zlib Decompression	16.8	MB/s
Text Search	31.7	KRounds/s
Audio Conversion	20.4	KB/s
3D Vector Calculation	14.9	FPS
PC Mark 2002 – Total Score
CPU	1053	Score
Memory	869	Score
HDD	737	Score