Díky za odkazy na ty hry, docela mi z toho spadla brada 🙂 Možná bych si plus čtyřku taky mohl pořídit, ceny jsou pořád příznivé, a ta barevná paleta, to je něco. Nechápu, proč u pozdějšího Commodore 128 tu paletu nepřidali také, když už to byl tak celkově složitý stroj. Mohla tam vzniknout celá generace nových bombastických her, takhle je těch C128 only jen pár.

Klávesnice je u Plus/4 stejná jako u Amigy. Pokud špatně spíná, stačí rozebrat a vymést prach, je na něj háklivá.
C116 má chicklet, C16 má stejnou jako Commodore 64.

Joysticky se daly koupit oficiální Commodore (s jiným konektorem se používaly i u C64) nebo redukce.
https://coolnovelties.co.uk/coolnovelties/commodore-c16-c64-c128-vic-20/64-commodore-c16-plus-4-c116-to-atari-joystick-adapter-0705693506401.html

Počítač je to hezký, klávesnice moc kvalitní není, proti C64. Konektor joysticku mi přijde přístup jako měla Skalica u Didaktiku M a to je škoda. Protože mám joysticků dost, ale žádný tam nezapojím. Možná že jich za ten rok vyrobili tolik, že ještě v roce 1988 se mohl prodávat, ale ne už vyrábět. Jak si počítač stojí dnes, je věc jiná a do historie nepatří. V minulosti to byl propadák a tak to i zůstane 🙂

Nejsou stejní, ba i ten chlebník má trochu jiný tvar (moderní C64 Maxi má ve skutečnosti obal z VIC-20, ne z C64!).
Dokonce je ta vzájemá kompatibilita VICu a C64 asi tak stejná, jako kompatibilita C64 a Plus/4 (t.j. připojím disketovku, přečtu disketu, načtu a spustím program v Basicu a tím to končí).

No nezkoušel jsem to, ale říkal jsem si, že ti dva VC20 a C64 jsou stejní, jen RAM je u C64 větší 🙂 ale když to říkáš, tak jsem to škrtl 😀 Dík

Jinak nepopularita Plus/4 a C116 byla založena hlavně na negativních reakcích časopisů zaměřených na uživatele C64 a týká se spíš USA, tam o cenovou optimalizaci tolik nestáli.
V Evropě, kde jsou lidi přeci jen šetrnější, byl rozšířený hlavně v Německu a Maďarsku, počítače se prodávaly ještě 1988 nebo 1989 roku! (Pamatuju ještě v létě 1989 ve Franfurtu jeden regál kazet s hrami pro C64 a stejně velký regál kazet s hrami pro C116 a Plus/4.)

Pro snížení počtu čipů a tím i ceny se srazily tři čipy do jednoho – dvě třetiny křemíku VIC-II v C64 zabírají sprity, ty šly tedy pryč a místo nich nastoupily barevné palety (121 barev!), dvoukanálový zvuk a obsluha periferií.
Absence spritů neměla podle původních plánů vadit, protože narozdíl od „herního“ Commodore 64 byl Plus/4 určený pro vážnější použití.
Hlavně díky velkému počtu barev můžou vypadat hry na Plus/4 skvěle – z poslední doby Alpharay http://www.psytronik.net/newsite/index.php/plus4/117-alpha nebo Majesty of Sprites 1 http://www.psytronik.net/newsite/index.php/plus4/68-majesty a 2 http://www.psytronik.net/newsite/index.php/plus4/76-majesty-2 .
Takže Plus/4 je mezi osmibity velmi boží!

Ale zbytečná snaha, když Tramiel prodával C64 za 200 USD a „cenově optimalizovaný“ Plus/4 za 300 dolarů (na evropském trhu byla cenová politika příznivější, navíc trh „seriózního výpočetnictví“ se tou dobou už přesouval k mnohobitům a nastavit vysokou cenu, protože to budou kupofvat firmy, které na cenu tolik nekoukají, už u Plus/4 nikoho nenapadlo).

Problém „kancelářského“ balíku v Plus/4 byl ovšem ten, že to byly prostě mizerné programy jak od nějakého studenta. Cokliv nahraného z cartridge, kazety nebo diskety bylo mnohem lepší.