ZX Spectrum

Tak to je on, mého srdce šampion. A proč? Protože to byl první počítač, kterého se moje dětské ručičky dotkly a to v roce 1984. Tohle to samozřejmě není přesně ten kus a jaký byl jeho osud… to bohužel nevím. To ale nevadí, protože nebyl můj, ovšem nějaký čas jsem u něj strávil. Nejdřív to bylo u černobílé televize a později i u barevné. Počítač se stal velice populárním díky tomu, že byl levný a taky jednoduchý. Tím pádem se dal i snadno kopírovat, takže k tomu samozřejmě došlo ve větším měřítku po celé východní Evropě a jistě i u nás. A pro nás to byl legendární klon od Didaktiku. Já se o tomto počítači (ZX Spectrum) nebudu technicky rozepisovat, protože bych vlastně psal to, co už je uvedeno u naší napodobeniny, takže stačí kliknout na DIDAKTIK a tam se dozvíte, co ZX Spectrum dokáže. Samozřejmě zbytek světa si normálně tento stroj mohl koupit v obchodě a nic klonovat nemusel. Tam navíc řádila i konkurence v podobě strojů PC jako takových třeba od firem Commodore, Atari, Amstrad, Apple, Sharp atd. Byl to barevný svět, který nás globálně a totálně minul. Našli se lidi, kteří riskovali, aby si právě něco takového ze západu přivezli a byla to jen radost jednotlivců. Bylo to u nás špatné, i když se nějaké počítače vyrobily, nebylo to nic, co by mířilo do domácností a ve větších počtech. To se odehrálo až v roce 1990, kdy člověk mohl vycestovat v klidu na západ a něco si koupit. Že na to však neměl peníze, byla druhá věc, ale podstatné bylo, že to už šlo. Je ironií, že tento počítač se už ani nevyráběl, ale náš Didaktik v roce 1990-1994 zažíval zlaté časy a určitě to mělo něco do sebe.

 

                PARAMETRY:

  • Procesor:  NEC D780C na 3.5MHz
  • Paměť RAM: 48KB
  • Paměť ROM: 16KB Basic
  • Video: 256 x 192 bodů 8 barev 2 odstíny /  naladit na TV oblíbený kanál
  • Zvukovka: píp píp pí
  • Klávesnice: Anglická

Kdybych já, vášnivý hráč žil na západě Informace o počítačích tam byly pomocí časopisů dostupné, i z televizních reklam. Vybrat si nějaký, pokud člověk neřešil cenu, byl i tak jistě oříšek. Ale kdybych já věděl to, co vím teď, byl by můj první počítač Commodore 64 i s pomalou disketovou mechanikou a chtěl bych ho od toho roku 1982 po 1985. Počítač to byl opravdu nadčasový, líbí se mi jednoduchá práce s disketovkou, kdy prostě jen počítač zapnete a můžete pracovat. Napsat nějaký program, uložit ho. Nebo vložit disketu, na které máte třeba 5 her, zadat příkazy k nahrání a už hrajete jednu z nich. V roce 1985 bych do roku 1988 přešel na 16-bitový Atari 520ST. Mezi rokem 1987-1988 bych pokukoval po Amize 500, kterou bych v roce 1988 koupil a Atari 520ST opustil. Amiga 500 byl skvělý počítač, ale to jeho předchůdci v rámci možností taky a v letech 1988-1992 nemělo cenu mít něco jiného. Rok 1992 se PC stává multimediálním, můžete si koupit zvukovou kartu, CD-ROM a nějaký procesor 386. Tím přichází doba, kdy si zahrajete na PC stejně dobře jako u konkurence, většinu dobrých her mají společných a třeba pecka Wolfenstein 3D je jen na PC. Přímo tato hra byla u mě podmětem v roce 1992, že chci mít PC a nic jiného. Začínala totiž nová herní éra, podobná té, když v roce 1987 vyšla Amiga 500, kterou jsem rozhodně nestihl, ale tu PC s ročním zpožděním už ano.

 

Štítky:
6 komentářů
  1. Profilový obrázek
    • Clous
      • Profilový obrázek
        • Clous
          • Profilový obrázek
            • Clous

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *