Gravis Ultrasound MAX 1.8

 

Když se Gravis zvukovky dostaly na trh v roce 1992, tenhle kus je z roku 1994, uživatelé z nich byli nadšení a by ne. Slyšet hrát hudbu, jako by ji hrály skutečné nástroje, je a vždy bude lepší než FM syntéza. Hře taková hudba dodává větší realističnosti, víc vás může vtáhnout do děje s její kulisou a onu hudbu si ztotožníte se hrou. Například Doom, běháte tam s motorovou pilou, děláte obří díry brokovnicí do různých příšer, to si žádá pořádné kytary + bubny a hezky o vysoké hlasitosti 🙂 . To vám žádná zvukovka bez podpory MIDI nenabídne, Gravis se však řadí mezi první ty, co to dokázal. Byl taky hodně populární mezi těmi, co si skládali vlastní hudbu a neměli třeba na Roland SC-55. Díky tomu, že Gravis nepoužíval hudební nastroje v paměti ROM, ale měl je uložené jako klasický soubor na pevném disku, odkud se nahrávaly do paměti RAM zvukovky. Ovšem soubor s nástroji měl okolo 5MB a zvukovky měly většinou jen 256KB, 512KB nebo až 1MB paměti RAM. Z toho je jasné, že všechny hudební nástroje se prostě do paměti RAM nevejdou. To se řešilo nahráním jen těch hudebních nástrojů, které budou potřeba pro přehrání dané hudby. Pokud tedy máte jako standard Generál Midi o 128 nástroji, chcete přehrát nějakou hudbu, k tomu pro správné přehrání stačí jen 30 nástrojů, tak si karta prostě načte těch 30 instrumentů a už to hraje. Tím že karta načítá jen požadované nástroje, měly by být uložené v dobré kvalitě a originální banka tedy nic moc. Dá se však určitě upravit, tím získat snad ještě lepší zvuk. Hodně se taky používaly na tvorbu hudebních souborů MOD, S3M a XM. Podobnou hudbu produkoval i Commodore Amiga 500 až 1200. Bohužel těmto zvukovkám moc nepřál čas, MIDI jako takové ve hrách byly v plenkách, pokud nebudeme počítat Roland MT-32 z roku 1987. Další problém byla kompatibilita se Sound Blaster a s FM syntézou, vše se muselo emulovat. Karta taky k fungování potřebovala dost hardwarových prostředku, jako několik IRQ a DMA.

Rok Dooma 1994, už začíná být na poli MIDI veseleji, konkrétně tato hra má hudbu složenou na zmiňovaném Roland SC-55 a svoje MIDI zvukovky vydává více firem. Tou nejznámější je určitě Creative Labs Sound Blaster AWE32, která měla na růžích ustláno, protože se kompatibilita odvíjela od starších Sound Blaster. Byla to na rozdíl od GUSe bezproblémová karta, rozhodně ale AWE32 nebyla zvukově nejlepší. Já se pokoušel rozchodit jen Gravis UltraSound: Synergy Viper 10, byla to práce skoro na dva dny, najít ovladače to něco zabralo, no a potom to rozchodit, aby to pořád s něčím nekolidovalo, no hrůza. Nakonec jsem vše rozchodil, ale ne každá hra mi chtěla hrát, hledal jsem různé patche do různých her pro podporu GUSe apod. Proto se mi už nechce zkoušet další zvukovky od této firmy. Spokojím se s tím, že pro mě mají velkou sběratelskou hodnotu a jsou hezké. 

 
Délka Gravis Ultrasound MAX 1.8 vs Sound Blaster AWE32

Délka Gravis Ultrasound MAX 1.8 vs Sound Blaster AWE32

 
 

Parametry:

  • RAM – 1MB

Porovnání skladby DOOM 1 – E1M1

 

Která zvukovka to přehrává nejlíp??? Testováno pod MS-DOSem

Zobraz výsledek

Nahrávání ... Nahrávání ...
 

Gravis UltraSound: Synergy Viper 10

Zvukovku jsem zatím netestoval, prodejce ji však testoval a hraje prý na 100%. Předpokládám, že hudba bude stejná jako už otestovaného Gravis UltraSound: Synergy Viper 10. Má stejný počet paměti, do které se nahrává banka se zvuky, co jsou v testovaných hrách. Je možné, že z tohoto důvodu ji nikdy testovat nebudu.

 

 

 

 

 

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *