Atari 800XL

Tak tohle je nejkrásnější domácí počítač mé sbírky a myslím, že ho jen tak něco nepřekoná. I když je samotný stroj moc pěkný, tak jeho síla je v perifériích, které znásobují ty visuální orgie a jako celek působí fantasticky. V minulosti to bylo vše ještě hezčí, protože všechno mělo stejný barevný odstín. Dnes už jsou některé věci trochu zažloutlé, stříbrné lišty málo vyleštěné, sem tam nějaká oděrka a prostě stáří se podepíše na všem. Tak takový je můj pohled na vzhled z dnešní doby, jenže tenkrát se při koupi počítače na něj moc nehledělo a my Čechoslováci už vůbec ne. Bralo se všechno, co šlo koupit, hlavně aby to mělo klávesnici a možnost připojit na televizi. Atari byl pojem, který musel bojovat s konkurencí a šel tak nějak svojí cestou. Popravdě jsem tento počítač měl zapnutý jen párkrát a tím důvodem je Válka 8-bitů. Když jsem si toto vymyslel, netušil jsem, že tento stroj je tak jiný, že hry které mají jiné populární počítače, zde nenajdu. Her jako takových  je na tomto stroji hodně, některé kvalitní, některé méně a grafika rozhodně neurazí. Co se týče zvuku, tak hudba je většinou parádní a to samé i u zvukových efektů.

 

Parametry:

  • Procesor: MOS 6502 1.77MHz
  • Paměť RAM: 64KB
  • Paměť ROM: 8KB Basic / 16KB Opeační systém
  • VGA: 320×192 / 16 barev a 16 odstínů
  • Zvukovka: 4 kanály
  • Klávesnice: Anglická
 

Disketová mechanika Atari 1050 byla určitě nepostradatelná věc, hlavně co se týče rychlosti nahrávání programu anebo jeho uložení. Taky kvalita a trvanlivost byly dobré. Trochu mě zarazilo, že pokud ji připojíte k počítači, a nemáte tam bootovací disketu, tak s počítačem nic neuděláte. Je to trochu divný přístup, jelikož u konkurence jako Commodore, nebo naše nejrozšířenější počítače z Didaktik Skalica, můžete hned po zapnutí s disketovou mechanikou normálně pracovat, ale tady ne. Propojení nebylo nijak složité a používalo se k tomu rozhraní SIO. Každá periferie měla vždy dva konektory, do kterých se zapojovaly kabely, co jsou na obrázku a vznikal tím takový vláček.

Kazetovou mechaniku měl snad každý, bez ní byl počítač v podstatě bezmocný, ať už šlo o cokoliv, hraní her anebo programování. Rychlost nebyla nic moc a kvalita záznamu taky. Pokud se jednou páska v kazetě pokrčila, bylo po datech. 

Tiskárna, tak to byla dobrá frajeřina, hlavně když se srovná mezi psacím strojem a počítačem. Výhody netřeba sdělovat, ale koupit si psací stroj byl rozhodně lehčí úkol a taky levnější záležitost.

A výsledkem je nádherná sestava

 

Štítky:

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *